Burčák, to je to, oč tu teď běží. Podle experta z polešovické šlechtitelské stanice Zdeňka Habrovanského by se první pravé burčáky z odrůd iršaj a mopr mohly objevit v severnější oblasti Slovácka v první dekádě září, jižněji i dříve.
Ale jeden z polešovických vinařů Václav Korvas už má částečně po sklizni. Není divu, vždyť mu veltlínské červené rané dozrálo přímo ve skleníku. Sklízet vinnou révu ve skleníku, to je docela rarita. „Už to dělám dlouhá léta,“ natahuje do koštýře žlutou drahocennou tekutinu. „Měl jsem asi 100 litrů, ale jenom to zašumělo, přišli známí, kamarádi, něco rodině, ale ještě tu mám pár litrů. Je ale nejvyšší čas, už je mírně přešlý,“ vypráví s koštýřem v ruce pan Korvas.
Vedle skleníku mu dozrává přenádherná úroda, burčáku i vína by mělo být dost. „Jen by nemuselo nijak silně a intenzivně pršet, pak jsou hrozny v ohrožení hnilobou, ale myslím, že by to mělo být v pořádku,“ doufá vinař, který už oslavil životní osmdesátku, ale díky nezměrné pracovitosti a vinařskému umu je pořád čilý jako dvacetiletý kluk.
