Houbová princezna: blýská se na lepší časy

Houbaři aby svá království potáhli černým suknem. Žádné pěkné pohádky ani báchorky nejsou k mání. I houbařský guru chřibských lesů a hvozdů Vojtěch Johaník smutní. "Ano, našel jsem, ale jen choroše a ten zrovna k jídlu není," říká nevesele.

Mistrům oboru sběračského, kteří jindy v tomto období chodí s nůšemi na praváky, mírně nalévá optimismu dvanáctiletá Eliška Vítková z Provodova.

„Šla jsem se svým strejdou a tetou na vycházku od nás do Pozlovic. V jeden moment jsme asi společně uviděli dvě pěkné růžovky přímo na úvozové cestě. V úplně prázdném lese nastala honička, kdo tam bude dřív. Naštěstí má strejda velké břicho a nedokázal se předklonit,“ směje se mrštná a bystrozraká dívka.

Ta pak zabodovala na louce u lesa v Podhradí ještě jednou, když našla žampion. I tak sporadické úlovky dělají ve vyprahlém nehoubovém létě milovníkům plných košíků radost.

„Nevidím to tak černě, v lese zase úplné sucho není, chtělo by to ještě jeden déšť, počkejme, má snad přijít v úterý,“ dává bezvěrcům naději nastávající šesťačka, která by si prý přála v budoucnu studovat biologii, konkrétně nauku o houbách tedy mykologii.