Přednášky se konají od září do prosince v sále B, ve 2. podlaží budovy 15, 14|15 Baťův institut. Začátek přednášek je vždy v 17 hodin.
„Dlouhou dobu pokládali lidé vodu za dar přírody, který je nic nestojí. Možnost disponovat v denním životě s prakticky neomezeným množstvím vody zavinila, že člověk ztratil pocit, že jde o velmi vzácnou věc. V podzimním cyklu přednášek poznají posluchači, jak s vodou nakládali naši předkové a jestli se dnešní generace poučila z minulosti,“ uvedla ředitelka Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně Zdeňka Friedlová.
První přednáška se koná ve středu 16. září a bude se věnovat tématům spojeným s podnikáním Baťova koncernu. Historik Martin Marek ze Státního okresního archivu ve Zlíně nastíní historii podnikání firmy Baťa ve Zlíně a rozmístění její průmyslové výroby s ohledem na narůstající potřebu užitkové vody. „Rád bych představil některé náročnější vodohospodářské stavby jako například přehradu na Fryštáckém potoce či závlahový a plavební kanál na řece Moravě,“ uvedl Martin Marek.
O měsíc později, ve středu 14. října, přijede do Zlína ředitelka Moravského zemského archivu v Brně Kateřina Smutná se svou přednáškou Projekt průplavu Dunaj-Odra-Labe – sny, vize, realita?. Na další přednášce, ve středu 11. listopadu budou posluchači spolu s Jaroslavem Kadlecem z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR cestovat proti proudu času do poslední doby ledové. Tehdy krajina podél toku Moravy prožívala dramatickou historii. Před třiceti až deseti tisíci roky se Dolnomoravský úval proměňoval z říčního údolí v mrazivou poušť a posléze v jezero, než dospěl do své dnešní podoby. Závěrečná přednáška se bude konat ve středu 2. prosince. Blanka Petráková z Muzea luhačovického Zálesí na ní seznámí posluchače s vodními prvky, které určují charakter lázeňského území v Luhačovicích.
