„Ne, určitě není třeba zoufat,“ tvrdí příležitostný milovník houbařských radovánek. Kdykoliv do lesního porostu v okolí Zlína vyrazí, pokaždé se vrací s docela slušnou nadílkou. Tentokrát přinesl za půlhodinky procházkovým tempem slušnou úrodu holubinek, bedel a klouzků.
„Klouzky, to je moje, je fakt, že minulý rok jsem na ně vyrážel se srpem, bylo jich tolik, že je moje kuchařsky mimořádně zdatná žena nestačila zpracovávat, ale ani letos to není marné. Vyražte do blízkosti modřínů a jehličnanů obecně,“ říká.
Na houby podle něj bude ještě pořád čas po celý právě začínající podzim. „Chce to jedno, mít prostě na houby dobrý čich. Po předcích jsem obdařen výbornými čichovými buňkami a houby, tedy to, jestli rostou nebo ne, opravdu poznám takříkajíc po čichu,“ chlubí se mimořádně aktivní mladodůchodce.
Podle něho jde o to, počkat si na vydatný déšť. „Ale ani ten nemusí přijít, každopádně je teď dobré hledat buď na kraji porostů, případně v blízkosti lesních potůčků,“ doplňuje svoji radu.