Slavnostní mše ve vlčnovském římskokatolickém kostele se účastnily stovky věřících. Pobožnost se konala také u symbolického Kuželova hrobu a odpoledne byla na jeho památku odhalena pamětní deska v Kuželově rodném domě.
Kužela se narodil v rolnické rodině jako nejmladší z osmi dětí. Když mu bylo jedenáct, odešel do Prahy na arcibiskupské gymnázium, ve 20 letech vstoupil k dominikánům a přijal jméno Patrik. Představení ho poté poslali na studia do Belgie a měl se stát profesorem teologie. O prázdninách 1940 se vrátil a v Olomouci přijal jáhenské svěcení. Po vzniku protektorátu podpořil žádost Čechů v zahraničí, aby jim ve francouzském vysílání byla umožněna čtvrthodinová relace.
V lednu 1941 pro něj proto přišlo gestapo a po kruté vyšetřovací vazbě byl poslán do Osvětimi s poznámkou: „Návrat nežádoucí“. V osvětimské úmrtní knize je uvedena jako příčina úmrtí zápal plic. Dochovalo se ale svědectví jednoho ze spoluvězňů o tom, že Kuželova smrt byla způsobena krutým mučením, protože nacisty dráždila jeho neochvějná pevnost, pokora a víra, s nimiž krutostem čelil a povzbuzoval i své spoluvězně.
Podle slov kardinála Duky už katolická církev pracuje na přípravách ke Kuželovu blahořečení.
Při slavnostní pobožnosti připomněl Duka také tragédii způsobenou teroristy ve Francii a přirovnal ji k řádění nacistů.
