Vlastivědné muzeu v Olomouci uspořádalo finanční sbírku nejen na restaurování původních součástek hanáckého kroje obra Josefa Drásala (košile, vesta a gatě), ale také na zhotovení jejich kopií, určených na obléknutí Drásalovy figuriny ve skutečné velikosti. Projekt Oblečme obra Drásala nakonec přinesl více než 90 tisíc korun a město Holešov, jako jeden z největších dárců, přispělo částkou pět tisíc korun.
V současnosti jsou originální části Drásalova kroje stejně jako jeho věrně oblečená figurína umístěny v expozici Vlastivědného muzea v Olomouci. Nechybějí zde ani informačními panely, díky kterým se lidé dozvědí řadu zajímavých informací o Drásalově životě i chorobě, která způsobila jeho nadměrný vzrůst (svými 242 centimetry výšky je nejvyšším Čechem všech dob).
Josef Drásal se narodil 1841 v Chromči u Šumperka a zemřel v roce 1886 v Holešově. „Příspěvek našeho města je opodstatněný – vždyť Josef Drásal je hlavně Holešovákem – v našem městě prožil velkou část svého života a holešovský hostinský Janoch stál za jeho mezinárodním úspěchem – Drásal vystupoval před samotným francouzským císařem Napoleonem III.,“ řekl Bartošek.
Umístění Drásalovy figuríny ve Vlastivědném muzeu v Olomouci je logické – Olomouc se k Drásalovi hlásí jako hlavní město Hané a Drásal se skutečně považoval především za Hanáka. I Holešov disponuje skoro stejně unikátními památkami na Josefa Drásala – je to hlavně jeho obraz od Františka Růžičky zpodobňující Drásala ve skutečné velikosti, originální boty a rukavice (což jsou součástky kroje, které v Olomouci chybí). „Bohužel, přes obrovské prostory holešovského zámku jeho vedení dodnes nedokázalo vyčlenit místo pro důstojnou prezentaci těchto vzácných památek, které přitom v dobách, kdy veškeré výstavní prostory města byly stísněné v malinkém objektu na náměstí Dr. E. Beneše, tvořily součást trvalé muzejní expozice,“ podotkl Bartošek.
Holešov má ale ještě jedno Drásalovské tajemství – před několika desítkami let se totiž nějaká stará paní obrátila na tehdejší holešovské muzeum s nabídkou, že mu prodá Drásalův originální zlatý prsten za cenu použitého zlata znásobeného dvěma. Tehdejší vedení muzea s obavou, že není zaručena autenticita prstenu, nabídku odmítlo – a nyní se olomoučtí historici marně snaží zjistit, kdo vlastně Drásalův prsten nabízel, případně kdo jej nyní vlastní. „Pokud by o této záležitosti někdo něco věděl, ať dá jakoukoliv informaci buď Městskému muzeu (Mgr. O. Machálek) nebo Městskému úřadu (Ing. L. Bartošek),“ dodal Karel Bartošek.
