Betlémy jsou rozmístěny na několika místech ve městě. Například v prosklené přístavbě Zlínského klubu 204. Do 11. ledna si zde lidé mohou prohlédnout například betlém Juliuse Lišky. Autor pomocí světelné projekce, video mappingu, intenzity a barevnosti osvětlení chtěl zachytit scénu narození Ježíše Krista v Betlémě. Výzvou bylo propojení nevšedních materiálů se snadno využitelnou aplikací do vnitřních a veřejných prostorů. Kompozici a celkový vizuál stylizoval do geometrických tvarů a sítí. Hlavní roli zde sehrálo napnuté plátno, které vytvořil z nemocniční gázy.
Ve Zlínském klubu 204 mohou lidé obdivovat také Zvonivý Bethlehem Sylvie Hlavové. Koncept vznikl na základě asociací, které se vybavily autorce při slově Betlém. Pro autorku je čas Vánoc časem specifických vůní, chutí a zvuků koled a rolniček. Na základě těchto podnětů zapojila do svého betlému triangl, o kterém se hovoří jako o andělském nástroji. Trojúhelníky jsou uspořádány v hieratické perspektivě. Největší z nich znázorňuje Ježíška, menší Marii a Josefa. Další znázorňují Tři Krále a ty nejmenší pak postavy darovníků – pekaře, ovčáky a podobně. Konstrukci nad triangly vévodí betlémská hvězda, okolo které jsou seskupeny menší hvězdy znázorňující hvězdnou oblohu v noci narození Ježíška. Do tohoto betlému může každý člověk přispět svým trianglem a stát se tak součástí souzvuku Vánoc.
Oba vystavené betlémy mohou lidé vidět i zvenčí z ulice Školní a z Parku Komenského, prohlídky uvnitř budou možné při příležitosti akcí pořádaných v divadelním sále Zlínského klubu 204.
Další betlém zdobí centrální vstupní halu zlínské radnice na náměstí Míru. Lidé zde mohou zavítat v běžné provozní době magistrátu. „Návštěvníci se mohou pokochat pohledem na Ledový betlém Moniky Motlové. Inspirací pro tento betlém byly světelné reklamní panely z plexiskel. Částečným vyfrézováním povrchu plexiskla jsou tvořeny děje betlému, které podsvícením vynikají,“ konstatoval Dvořák.
Poslední betlém je umístěn v Koma Modul naproti Saloonu na křížení ulic Sokolská a Tyršovo nábřeží. Dílo Ivany Ondrové nazvané Náděje je k vidění zvenku. Betlém v jejím podání znázorňuje spojení dvou lidí a zároveň nutnost jejich fyzického odloučení. Návrhem tohoto betlému se autorka snažila vytvořit důstojnost, pokoru a vyváženost Marie i Josefa. Cesta ženy – plná lásky, přírody, tvořivosti a porozumění. Cesta muže – chlebodárce, ochrany a bojovníka. Jeden není bez druhého a druhý bez jednoho.
