Holešovská synagoga bude mít nové lustry, lavice i památník rabína Šacha

HOLEŠOV – Historické lustry na elektřinu a svíčky, ale také dobové lavice bude mít v nadcházející sezóně Šachova synagoga v Holešově. Do jara také vznikne ve druhém patře památník rabína Šacha, informovala server Zlin.cz mluvčí Městského kulturního střediska Holešov Dana Podhajská.

Synagoga se připravuje na nadcházející sezónu. „V prostoru se právě instalují historické lustry a přibyly i dobové lavice. Chybět nebude ani kvalitní kopie obrazu slavného židovského malíře Isidora Kaufmanna z roku 1895, který byl interiérem tak nadšený, že jej namaloval. Originál v prosinci v New Yorku vydražili za necelých 10 milionů korun a je nejstarším dokladem, jak synagoga vypadala,“ uvedla Podhajská.

Po instalaci lustrů a lavic čeká synagogu ještě impregnace podlah pravým včelím voskem a vybudování památníku rabína Šacha. Pomyslná stálá expozice zároveň poslouží jako studovna pro zbožné Židy z celého světa, kteří se do Holešova přijíždějí pomodlit. „Památník nabídne skutečné skvosty jako kolekci knih, které jeden z dvaceti největších židovských učenců, rabín Šach, napsal,“ sdělila Podhajská. Do Holešova se jich za poslední dobu podařilo ze světových aukcí získat už 15. „Nejvzácnější jsou Šachovy komentáře k židovskému právnímu kodexu, nejstarší kniha byla vydána v roce 1715, jen několik desítek let po rabínově smrti,“ dodala Podhajská.

Holešovská synagoga je jednou z mála vybavených synagog v zemi. „Snažíme se s prostorem opatrně dál pracovat a dovybavovat jej tak, abychom ctili ducha místa a uchovali jej,“ řekl správcce a průvodce synagogy Vratislav Brázdil s tím, že v roce 2013 se do Holešova podařilo získat oponu z Kanady, loni přibyl stolek na čtení tóry.

Holešovská synagoga a židovský hřbitov je dnes ve správě Městského kulturního střediska Holešov a patří mezi nejvzácnější a nejstarší dochované židovské památky v České republice. Ve druhé polovině 17. století v ní působil jeden z nejvýznamnějších židovských učenců, rabín Šach, který je pohřbený na místním hřbitově. „Jedna z dochovaných legend říká, že před svou smrtí přikázal na rok uzamknout pracovnu, ve které zanechal nedopsané dílo. Když ji jeho blízcí po roce otevřeli, práce byla dopsaná,“ uzavřela Podhajská.