Návštěvníci brodského muzea mohou obdivovat stavby z legendární stavebnice

UHERSKÝ BROD - Výstavní sezonu letošního roku v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě zahájila vernisáž nazvaná Fenomén merkur. Legendární českou stavebnici, která vznikla před jedenadevadesáti lety, a výrobky z ní postavené, zapůjčil pro výstavu sběratel Jiří Mládek, serveru Zlin.cz to za radnici uvedla Markéta Švehlíková.

Jedním z mála odborníků na stavebnici merkur a polytechnické stavebnice ve světě je sběratel Jiří Mládek z Police nad Metují. Právě část jeho rozsáhlé sbírky – modelů, které z merkuru sám vytvořil – je až do 22. května k vidění v Muzeu J. A. Komenského.

Návštěvníci muzea mohou obdivovat například více než metr vysoký kostel, ruské kolo, letadla, automobily, modely vláčků, ve vitrínách pak historické verze stavebnice, včetně „čočkostroje“, který z merkuru stvořil vynálezce kontaktních čoček Oto Wichterle. Součástí výstavy jsou i modely na dálkové ovládání (robotický pavouk, UNC stroj, terénní auto) Martina Stupňánka ze Stupavy a také herna, v níž si mohou lidé zhotovit a vystavit svůj výrobek z merkuru.

Na vernisáž do Uherského Brodu dorazil také Jaromír Kříž, novodobý zachránce slavné značky, kterou vynalezl jeho dědeček. „Tím slavným vynálezcem byl Jaroslav Vancl, který si v roce 1904 coby čtrnáctiletý učeň vyrobil vlastní stavebnici, jakýsi prototyp merkuru. Po 1. světové válce založil firmu Artézia na vrtání děr do železa a hlíny, pak se vrátil ke svému nápadu z dětství a zrodil se fenomén merkur,“ konstatovala Švehlíková

Vynálezce si jej už v roce 1922 nechal patentovat po celém světě a od roku 1925 je na trhu. Od té doby stavebnice, jejíž součástí jsou šroubky, matičky a děravé plíšky, učarovala několika generacím.

S nástupem komunismu po 2. světové válce byla Vanclova továrna znárodněna a značku Merkur začala vyrábět firma Kovopodnik Broumov. V roce 1990 však na ni byl vyhlášen konkurz a hrozil úplný zánik světově známé značky. Doslova na poslední chvíli ji zachránil právě vnuk Jaroslava Vancla, Jaromír Kříž. Ten zároveň navázal na další vášeň svého dědečka, totiž výrobu vláčků.

Sedmdesátiletý sběratel Jiří Mládek se k merkuru dostal už jako malé dítě u svých kamarádů. Merkur sám nikdy pod stromeček nedostal a tuto křivdu si pak vynahradil v dospělosti. Mládek je dnes dokonce zapsán v Guinnessově knize rekordů, coby tvůrce největšího modelu z merkuru – ocelového města, inspirovaného stejnojmenným dílem Julese Verna, které je k vidění v Polici nad Metují. V tamním muzeu je i jedna ze tří stálých expozic Mládkovy sbírky (ty další jsou v technickém muzeu v Praze a v Benátkách nad Metují), ostatní modely má sběratel v současné době na osmi různých výstavách po celé republice.

Není bez zajímavosti, že merkur se dnes používá i jako výuková pomůcka pro technické vzdělávání v rámci vzdělávacího programu Mercur Education. Studenti si na modelech z merkuru zkoušejí, zda jejich „skutečný“ stroj bude opravdu fungovat.

V muzeu J. A. Komenského je k vidění i další tematicky podobná výstava nazvaná Hraju a… Can´t Stop! amerického autora Sida Sacksona. Jedná se o deskové a karetní hry, které zapůjčil sběratel Ivo Vojtík a které si návštěvníci opět přímo na výstavě mohou i zahrát.