„Opravdu to vyvolává ty nejlepší vzpomínky na staré časy,“ všímá si opora dnešního týmu i trojnásobný nositel titulu ze zlatých vsetínských časů Radim Tesařík. V jedenačtyřiceti neztratil nic ze svého umu, ve třetí nejvyšší soutěži kraluje i díky obrovským zkušenostem a přehledu.
Projít se Evropou a najít, kde by na podobnou soutěž přišlo pět tisíc lidí, to je asi nemožné.
Pravda ale je, že návrat mezi nejlepší, anebo alespoň do druhé nejvyšší soutěže je při našem systému mimořádně těžký. Loni se to v náročné kvalifikaci podařilo Přerovu, který pak hrál ve vyšší soutěži velmi důstojnou roli.
A ve Vsetíně si to ještě dobře pamatují, Přerovu podlehli v nervydrásajícím finále východní části druhé ligy 2:3 na zápasy.
Letos: Totéž v bledě modrém. Valaši měli po výhře ve třetím utkání na ledě Frýdku – Místku domácí mečbol, Lapač se tetelil očekáváním a opakováním radosti zpřed dvaceti let, leč Vsetínští zaváhali a předevčírem padli naposledy, když ve Frýdku – Místku prohráli v divokém zápase 1:2.
Tak zase za rok, valašské obrodné hokejové povstání bude pokračovat. Hokej je ve městě na Bečvě pořád fenoménem.
