Umělecké geny podědil sochař Ondřej Oliva po tatínkovi Otmaru Olivovi. Svou tvorbu představil mladý umělec v Uherském Brodě poprvé před třemi lety v Galerii Panský dům. Jak sám přiznal, vůbec by jej tehdy nenapadlo, že bude osloven a zúčastní se soutěže na návrh výtvarného díla do kašny a že jeho návrh bude jako nejlepší skutečně realizován.
„Dělá mi to obrovskou radost. Pro každého umělce je největší odměnou, když může své dílo umístit do veřejného prostoru, kde je v kontaktu s obyčejnými lidmi a ne jen s hrstkou milovníků výtvarného umění, kteří aktivně chodí do galerií. Velký dík proto patří vedení města, které se rozhodlo umístit do kašny výtvarné dílo nejen jako prvek estetické funkce, ale i jako prvek čistoty a klidu,“ uvedl Ondřej Oliva.
Poté objasnil, co jeho dílo zobrazuje a vyjadřuje. Vycházel ze zadání, jehož hlavním mottem bylo: místo setkávání a vytvoření kašny v blízkosti nádražního prostoru. Umělecké dílo je podle něj koncipováno jako transformované zobrazení a pojení okolních komunikací veřejného dopravního uzlu, křižovatky a místa prolínajících se lidských osudů. „Ušlechtilý kov, tekoucí voda a tři typy tryskajících pramenů vnášejí do prostoru před nádražím požadované prvky. Číslo tři tím kromě tří druhů dopravy a cest v okolí připomíná tři skupenství vody a tři rozměry našeho prostoru. Objekt je do fontány umístěn excentricky, částečně až přes její vnější okraj. Stává se tak nedílnou součástí náměstí a kolem procházející lidé jsou tak s pramenem vody v přímém kontaktu. Toto umístění umožňuje přiblížit se k objektu, dotknout se bronzu i vody, nacházet nové vnitřní průhledy a kompozice,“ řekl Ondřej Oliva.
