Policisté odhalili pamětní desku 4. května a toto datum podle Javorkové vybrali zcela záměrně. „V tento den jsme si připomenuli 71. výročí osvobození města Vsetína, dalším důvodem je, že poprvé byla tato pamětní deska odhalena také 4. května v roce 1947 a tím posledním důvodem je blížící se 25. výročí vzniku Policie České republiky,“ vysvětlila Javorková.
Pamětní deska příslušníkům četnictva byla poprvé odhalena 4. května 1947 na budově Okresního národního výboru u vchodu k okresnímu velitelství SNB ve Vsetíně a sejmuta byla podle dostupných informací v polovině 60. let, když se stěhovalo okresní velitelství Sboru národní bezpečnosti do nové budovy na Hlásence.
„Pamětní desku jsme nalezli na podzim loňského roku ve sklepení budovy vsetínské policie, zrekonstruovali ji a rozhodli se ji nainstalovat na budovu, tak aby měla své důstojné a čestné místo,“ konstatovala Javorková.
Policisté také ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu dohledali a zkontaktovali Drahomíru Černockou, dceru jednoho z padlých četníků poručíka Rudolfa Gureckého. Ta se slavnostního aktu osobně zúčastnila.
Z celkového počtu 60 členů bezpečnosti v okrese jich bylo během války 15 uvězněno a pět se osvobození nedočkalo. Jedním z prvních byl vrchní strážmistr Vavřinec Míša, velitel četnické stanice ve Valašské Polance, který byl pro nepřátelské chování k v červnu 1940 zatčen, uvězněn a v únoru zemřel v koncentračním táboře v Grusenu. Druhou obětí byl vrchní strážmistr Josef Znoy, velitel stanice ve Velkých Karlovicích. Zradou těch, kterým důvěřoval, se dostal v říjnu 1941 do rukou gestapa a v květnu 1942 byl v Mauthausenu popraven. Další obětí zrady se stal strážmistr Ludvík Bača z Hošťálkové, který za to, že všem potřebným osobám poskytoval úkryt, stanul za heydrichiády i se svou manželkou na popravišti. Čtvrtým byl známý poručík Rudolf Gurecký, okresní velitel ve Vsetíně. V lednu 1945 při rozsáhlém zatýkání na Vsetíně prchl do hor k partyzánům, odtud však byl vylákán do Brna, kde byl v březnu zatčen a začátkem dubna skončil svůj život v plynové komoře v Mauthausenu. Poslední obětí byl strážmistr Ivan Tomišín, kterého zastřelili v den osvobození Vsetína.
