Hodně to připomíná první polovinu devadesátých let minulého století. Tehdy to šlo ráz naráz, postup za postupem a pak pět titulů po sobě na konci tisíciletí. Stříbro ještě v roce 2000 a nášup v podobě posledního zlata o rok později.
Pak ale také nesmírně kruté chvíle, finanční kotrmelce, postupný rozklad týmu. Teď nová naděje na cestu nahoru, k povstání.
„Máme určité priority, velké oči ale rozhodně ne,“ říká opatrně nový šéf Radim Tesařík. Ten končí s hraním a přesunuje se pouze do role funkcionáře.
„Hledáme nové tváře. Do obrany přichází Pavel Mojžíš, který procestoval kus hokejového světa, ze Zlína k nám zamířil Filip Čech, nebudou určitě posledními posilami, ale kádr šperkujeme postupně,“ naznačil další kroky dvaačtyřicetiletý Tesařík v hokejovém světe zvaný Tesil. Mimochodem v širokém regionu jeden z největších sběratelů zlatých medailí. Se Vsetínem, Zlínem i ruskou Jaroslavlí. Má jich celkem sedm.
Vsetínu teď dvakrát proklouzl mezi prsty postup do druhé nejvyšší soutěže, určitě by tam nechtěli, aby platilo: do třetice všeho špatného.
Jiří Dopita už má tým v plné přípravě. Mimo jiné se pracuje i na přátelském duelu Vsetína se Zlínem.
„Na zápas by určitě i v horkém létě přišlo nejméně dva a půl tisíce diváků,“ povídá Tesařík. Ten svůj poslední titul slavil přede dvěma lety ve Zlíně, první už coby mladík o šestnáct let dříve ve Vsetíně.
Tedy na Vsetíně, že ano…
