Když je ve Zlíně absolutní hic, tedy teploty podle meteorologů nad tropickou třicítkou, chodí se také lidé dívat na Dlouhou ulici. Jako na jednom z mála míst je tam digitální teploměr, ten ovšem třeba dnes v půl druhé poté, co zašlo sluníčko, ukázal v polostínu i 40 stupňů. To si pak člověk může vybrat…
Třeba prodavačka v jednom ze stánků s gyrosem to snáší logicky docela těžce. „My tu připravujeme v horkém prostředí jídlo a je jisté, že je tu alespoň padesát stupňů,“ tetelí se jistě ne blahem.
Vydrží osm hodin a může domů, jak sama říká, na studené pivo.
Další prodavač na tržišti v centru města je také v horku. „Odpoledne to kulminuje, dopoledne se to ještě dalo vydržet, jsem tu od sedmi do šesti do večera, když přijdu domů, prostě se mi točí hlava,“ zpovídá se.
Jeho kolega s přebohatými zkušenostmi nedá na horko dopustit. „Ne že by to bylo dvakrát příjemné, ale stačí mi, abych si vzpomněl na zimu a jsem tááákhle hodný,“ směje se.
Jinak Zlíňané v horku, vedru, parnu, hicu a dokonce i prý smažáku zrovna příliš dobrou náladou nesrší.
„Prosím vás běžte dál, je to hrůza, dělám obsluhu na parkovišti a je mi tak špatně z horka,“ odkazuje třikrát staršího reportéra Zlin.cz do patřičných mezí potem zbrocená mladá dív(o)čina.
