Město v čele se starostou Jiřím Čunkem vystěhovalo Romy v roce 2006 z centra města z pavlačového domu, který potom zlikvidovalo. Část lidí dostala bydlení v kontejnerových domech ve Vsetíně, jiní se přestěhovali do domů v Olomouckém kraji, na jejichž koupi jim město půjčilo peníze. Romové však tvrdí, že byli deportovaní násilím, město zažalovali a požadují po něm pětimilionové odškodné.
Krajský soud v Ostravě několikrát žaloby zamítl, avšak Vrchní soud v Olomouci třikrát rozsudek ostravského soudu zrušil. „Tímto usnesením vrchní soud zároveň odňal tuto věc dosavadnímu soudci a určil, že má rozhodnout jiný soudce, neboť ten stávající názor vrchního soudu nerespektuje. Vrchní soud se domnívá, že město zasáhlo neoprávněně do osobnostních práv žalobců, což trvale odmítáme a krajský soud náš názor trvale sdílí,“ uvedl ve vyjádření starosta Čunek.
Dovoláním města se odmítl zabývat i Nejvyšší soud, a proto se Vsetín obrátil na Ústavní soud. „Město má za to, že oba soudy svým postupem porušily ústavním pořádkem zaručené právo města jako účastníka na spravedlivý proces a v případě Nejvyššího soudu v rovině odmítnutí práva,“ dodal Čunek.
Důvodů k ústavní stížnosti je hned několik. „Případné odsouzení k povinnosti zaplatit náhradu Romům by bylo podle našeho názoru bezprecedentním bezprávím vůči vsetínským občanům, popřením zdravého rozumu a potvrzením názoru, že milosrdenství k sociálně vyloučeným Romům se nevyplácí. Město místo vystěhování bez náhrady, které mohlo učinit na základě rozhodnutí soudu, poskytlo bezúročnou půjčku na 25 let na nákup domů Romům, kteří neplatili dlouhodobě nájem,“ zdůraznil Čunek.
Dodal, že tito Romové pak město hnali k soudu. „Za přispění různých pseudolidskoprávních organizací dotovaných většinou z veřejných prostředků město zažalovali, že byli poškozeni,“ doplnil Čunek.
