Dobová medovina na přípitek, francouzská cibulová polévka, hovězí jazyk se skořicovou omáčkou nebo pečená masa s omáčkami jance, zázvorovou a švestkovou, dále lotrinský masový koláč, risoles (předchůdce karbanátků) a sladká varmuže (rozvařené ovoce). Po osmi chodech dobově ředěné víno, v šenkovni pak tmavé pivo či kořeněné víno…
To vše se peklo, vařilo a mísilo pro více jak 170 předem rezervovaných návštěvníků akce, rozdělených do tří turnusů. Každý turnus byl rozdělen ještě na poloviny, takže k historické tabuli přisedlo vždy asi 30 návštěvníků akce. Každému byla přidělena role z královského dvora nebo hodovní síně (například šenkýř, pokraječ a podobně). Druhou polovinu zase čekal neméně zajímavý souběžný edukační a zábavný program spojený s přednáškou o historickém odívání (docentka Martina Hřibová), s projekcí krátkého, pro hostinu speciálně natočeného filmu (Mgr. Marie Kadlčíková) a s malou výstavou o historii místního hradu a jeho reáliích (Mgr. Radek Tomeček).
Přestože jídla byla koncipována ve francouzském a italském stylu (především šlo o jídla, která měl Karel IV. rád nebo která jsou doložena z historických pramenů), celá akce chtěla přiblížit nejen hodování nobility, ale i prostého lidu (sviňská pečeně opékaná v atriu muzea).
Pro náhodné kolemjdoucí a pocestné bez rezervovaných lístků pak byla k dispozici toulavá kavárna „U Staré lucerny“, taktéž v muzejním atriu. Kořeněné víno v ní mohlo připomenout třeba i vinné rozjímání Buška z Velhartic…
Bohatý kulturní program včetně dobové hudby, kostýmovaného komparsu a služebníků pro hodovní tabuli byl připraven do kulis 14. století, času, kdy se před šesti a půl stoletími na tomto místě, kde stával dnes již zničený středověký hrad, zastavují na noc otec se synem – král Jan a syn markrabě Karel při své důležité diplomatické cestě do nedalekého Trenčína. Měli zde projednávat mocenské záležitosti s tehdejším uherským králem Robertem z Anjou a zástupci polského krále Kazimíra.
