Vykopávky provádí hulínské pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno pod vedením Miroslava Popelky, a to na základě již provedené a vyhodnocené neinvazivní metody, takzvaného geofyzikálního průzkumu. Tento průzkum odhalil formou jakýchsi diagramů a map průběhu magnetických proudů pod povrchem země předpokládané i nepředpokládané zbytky stavby Nové synagogy. Nyní prováděný terénní výzkum (tedy vlastní vykopávky) by měl závěry průzkumu geofyzikálního potvrdit, nebo upravit.
„Pohybujeme se v místech, která by měla být na rozhraní apsidálního vstupu, který se nacházel v severní části budovy. Snažíme se zachytit stavební přepážku, která byla geofyzikální sondou velmi dobře viditelná. Rýsuje se nám tu zdivo, které mohlo oddělovat vstup do interiéru,“ popsal první dojmy jen několik desítek minut po zahájení prací archeolog Miroslav Popelka.
Dispozičně se tedy nyní odborníci pohybují v rámci budovy a při snižování úrovně odkryvu by se měli dostat k samotné stavbě. Už asi v hloubce 25 centimetrů se těšili z prvního objevu. „Na rozhraní mladších kultivačních vrstev a vrstev ulehlých navážek jsme našli minci z roku 1943, která by nám takto mohla tuto vrstvu datovat. Jedná se o padesátihaléř ražený Slovenským štátem, jde tedy o relativně vzácnou ražbu, protože Slovenský štát razil své mince jen velmi krátkou dobu. Zatím ale nechceme dělat ukvapené závěry, jsme na začátku průzkumu,“ dodal archeolog.
Odborníci se momentálně nacházejí v hloubce asi 30 centimetrů pod povrchem a dokumentují jednotlivé vrstvy zeminy, jejich mocnost, příměsi či zhutnění. Vykopávky se kromě této sondy budou dále soustředit i na obvodové zdivo zadní stěny synagogy, na zbytky možného schodiště a na jakýsi blok uvnitř jejího objektu, který by mohl být pozůstatkem vnitřní podlahy. „Pokud se tato teorie o fragmentu podlahy potvrdí a podlaha bude mít nějaký zajímavý, dejme tomu mozaikový povrch, může být prezentována pro veřejnost, třeba formou odkrytí a zajištění povrchovou mříží. Další postup odkryvu bude záviset na počasí a na časových možnostech hulínských archeologů, jejichž hlavním posláním jsou záchranné výzkumy na místech velkých plánovaných zemních staveb, které mají před jejich započetím zachránit před zničením často unikátní nálezy a naleziště, nacházející se například v trase budoucích silnic, potrubních vedení a podobně,“ dodal holešovský památkář a historik Karel Bartošek.
