Svým chováním bezdomovci pohoršují nejednoho kolemjdoucího. To by se mělo změnit. V této souvislosti už vznikla pracovní skupina, která má vytipovat a navrhnout možná řešení. Řešení však není snadné ani jednoduché. Na rozdíl od lidí bez domova a majetku se totiž radnice musí striktně držet znění zákonů. Zákony ovšem v tomto městu příliš nápomocny nejsou. Na tyto lidi není téměř žádná páka.
„Posílili jsme v centru města a v sadu Svobody hlídkovou činnost. Velký problém je v nepostižitelnosti těchto lidí. Oni většinou páchají přestupky, za které je možné udělit pokutu. Jenže ti lidé žádný majetek nemají. Bydliště mají na radnici. Pokuta je tudíž nevymahatelná,“ vysvětlil Milan Kladníček, ředitel Městské policie Zlín. Nedávno navíc poslanci zamítli zákon, který by opakované přestupky posuzoval jako trestný čin. Notoričtí nemajetní pachatelé přestupků jsou tak i nadále téměř nepostižitelní.
Opticky se může zdát, že bezdomovců je ve Zlíně více než kdykoli jindy. „Není tomu tak, ovšem nyní jsou více vidět. Zbouralo se torzo, kde část z nich bydlela, ale největším problémem je ukončení činnosti ubytovny Hostel Duo. Tady tito lidé bydleli a teď někteří z nich nemají kde být,“ vysvětlila Jana Pobořilová, vedoucí Odboru sociálních věcí. Tento odbor se také snaží s lidmi bez domova pracovat a poskytovat jim konkrétní pomoc a poradenství. Pomáhají i jiní. Několik restaurací ve Zlíně dodává lidem bez domova zdarma zbytkové jídlo. Zařízení Domovinka zase v zimě poskytuje polévku. Potřební lidé mají také přístup k slušnému, použitému oblečení od Charity Zlín či Oblastního spolku Českého Červeného kříže ve Zlíně. Terénní práci v této komunitě – kromě dalších sociálních služeb – vyvíjí Charita sv. Anežky. Tyto instituce také nabízejí v omezené míře možnost pobytu v azylových domech a noclehárnách. Ve Zlíně tak funguje například takzvaná seďárna. Zařízení pravidelně otvírá 1. listopadu. Vzhledem k nynějším teplotám je však už v provozu i během chladných říjnových dnů.
„Seďárna má však velmi malou kapacitu. Mělo by se zvážit, jak by šlo kapacitu navýšit,“ doplnila Jana Pobořilová. Jedním ze zvažovaných řešení je také vybudovat pro bezdomovce nějaké zázemí, kde by mohli nerušeně pobývat a neobtěžovali by okolí.
„Pro strážníky není problém je z parku, za předpokladu porušení obecně závazných norem, vykázat. Ovšem potřebujeme znát místo, kam by mohli jít. Musíme jim umět něco nabídnout. Nemůžeme je jen přesouvat celým Zlínem,“ podotkl Milan Kladníček. Zároveň se však podle něj nesmí jednat, na poměry těchto lidí, o žádný velký „luxus“. „To by do Zlína jen přilákalo lidi bez domova z celého kraje. Už teď jsou mezi nimi Zlíňané ve velké menšině,“ dodal ředitel strážníků. Nalézt kompletní řešení tak nebude vůbec snadné. Město se totiž, mimo jiné, musí řídit i platným územním plánem.
Z dílčích řešení je možné jmenovat navrhované úpravy sadu Svobody. „Sad je z jejich pohledu ideální místo. Část sadu je pod svahem, dobře krytý před nepřízní počasí. Blízko to mají do centra a na nádraží,“ uvedl Ivo Divoký, vedoucí odboru městské zeleně. Tento odbor navrhuje například úpravy křovin. „Co můžeme udělat, je park prosvětlit. Prostříhat křoviny tak, aby byl park přehlednější. Také navrhujeme na čas odstranit lavičky u podchodu, na kterých se bezdomovci zdržují a mámí z chodců peníze,“ doplnil Ivo Divoký. Odstranění laviček by bylo dočasné řešení.
„Víme, že lidé stav v sadu Svobody vnímají velmi negativně. Chceme, aby veřejnost věděla, že se tímto problémem zabýváme. Řešení nebude snadné ani rychlé, nicméně nehodláme sedět se založenýma rukama,“ doplnila Kateřina Francová, radní pro sociální oblast.
