Nesmazatelnou stopu zanechal ve folklorním souboru Vsacan, jehož byl spoluzakladatelem, oblékal i dres vsetínského hokejového klubu a aktivně se podílel na obnovení vsetínského Sokola.
Jiří Parduba se narodil ve Vsetíně a celý život zasvětil práci ve prospěch vsetínské společnosti. Jeho matka byla první kadeřnicí na Vsetíně, otec byl holičem, a oba rodiče byli velcí vlastenci. Jiří studoval na gymnáziu a poté na učitelském ústavě ve Valašském Meziříčí. Roku 1942 nastoupil na své první učitelské místo na Vsetíně a povolání pedagoga se věnoval až do důchodu.
Za války byl Jiří Parduba totálně nasazen ve Zbrojovce a jako člen partyzánské Brigády Jana Žižky se aktivně zapojoval do odboje proti německým okupantům.
V mládí hrál Jiří kopanou, ale v sezóně 1940 – 41, tedy hned rok po založení vsetínského hokejového oddílu, oblékl jeho dres. Začínal jako útočník, ale od sezóny 1941 – 42 hrál s číslem 7 na zádech v obraně. Za Vsetín nastupoval celkem 12 sezón.
Po osvobození stál v roce 1945 u založení národopisného kroužku Vsacan. V něm byl členem taneční skupiny, kde patřil k nejlepším odzemkářům.
Svou sportovní kariéru i kariéru aktivního tanečníka Vsacanu ukončil v roce 1952 z důvodu zdravotních problémů s okem, na které málem oslepl.
Působil rovněž mezi zahrádkáři a po roce 1989 patřil k obnovitelům Sokola ve Vsetíně.
V letech 1990 – 1994 byl Jiří Parduba členem městského zastupitelstva, zasloužil se o obnovení památníku T. G. Masaryka na Palackého ulici, o změny názvů ulic či o lepší péči o hroby významných osobností, například Matouše Václavka, Františka Sovy, malíře Miloše Borii.
V roce 2002 obdržel Jiří Parduba Cenu města Vsetína za rok 2001 za dlouholetou pedagogickou činnost a za aktivní činnost v Sokole.
Poslední rozloučení s Jiřím Pardubou se uskuteční ve čtvrtek 9. února v 15 hodin, v římskokatolickém chrámu Páně Nanebevzetí Panny Marie ve Vsetíně.
