Město Zlín, které má ve VaK asi 47 procent akcií, tvorbu cen vody aktivně ovlivňuje už několik let. „Maximem našeho úsilí bylo zastavení růstu ceny vody, ta se už pět let prakticky nemění, respektive pouze o desetihaléře. Což je ovšem dáno inflací, kterou nemůžeme ovlivnit a která se vždy do ceny vody promítá,“ konstatoval náměstek primátora Patrik Kamas.
Situace ve vodárenství je nyní ve zcela nové pozici. Vrchní soud v Olomouci rozhodl o neplatnosti valné hromady VaK Zlín z roku 2004, na které došlo k odhlasování smlouvy o prodeji části VaK společnosti Jižní vodárenská (dnes Moravská vodárenská). „Uvidíme, jaké nám to otevře možnosti, i směrem k ceně vody na příští rok a výše investic do infrastruktury,“ uvedl primátor Miroslav Adámek.
Na cenu vodu má vliv celá řada faktorů. Její výši ovlivňuje svými směrnicemi Ministerstvo financí ČR, promítají se do ní investice, náklady na přípravu a dopravu vody do vodovodních řádů, zásadní jsou také každoroční jednání mezi Moravskou vodárenskou a VaK Zlín – jehož postoje a postupy ovlivňují akcionáři, tedy především města a obce. Specifikou Zlínska je i tzv. solidární vodné a stočné, což značí, že za vodu se platí ve městech a obcích stejně, bez ohledu na náklady v daném místě. V letošním roce se platí na Zlínsku za 1 000 litrů vody 86,71 Kč včetně DPH. Za svou denní spotřebu, která je cca 90 litrů, zaplatí každý odběratel asi 7 korun.
Přesné je i rozdělení zisků, které z prodeje vody jsou. Hned 41 procent inkasuje stát. Významný příjem má také Moravská vodárenská, ten se však v posledních letech snižuje. „Podařilo se nám totiž „zmrazit“ ceny vody a prosadit vyšší investice,“ vysvětlil Miroslav Adámek a dodal, že zatímco v roce 2010 byl zisk Moravské Vodárenské téměř 84 a půl milionu korun, loni už to bylo necelých 33 a půl milionu. Naopak rostou zisky VaK Zlín. Jestliže v roce měl příjem cca 23 milionů, loni to bylo už 45 a půl milionu korun.
Celkově – za posledních 12 let – VaK Zlin investoval do svého majetku miliardu 136 milionů korun. Výsledkem je, že čtvrtina vodovodního potrubí v jeho majetku je zcela nová.
Vodárenství na Zlínsku funguje na základě tzv. provozního modelu. Jeho podstatou je to, že VaK prodal veškerý mobiliář společnosti Moravská vodárenská, která je dceřinou společností nadnárodního koncernu Veolia. Do ní přešla i většina zaměstnanců. VaK si ponechal nemovitosti, které pronajal na 30 let Moravské vodárenské. Protože tato smlouva může být v důsledku rozhodnutí Vrchního soudu neplatná, musí se posoudit jak její neplatnost, tak provázanost se smlouvou o nájmu a provozování infrastruktury.
