Výstavu, která se věnuje především restaurátorské činnosti, ale také volné tvorbě, mohou návštěvníci zhlédnout do 8. června. Připravil ji Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc. Obě instituce společně vydaly při této příležitosti publikaci, která koncepčně navazuje na jednu z edičních řad publikací Muzea umění Olomouc vydávaných k výstavám věnovaným významným restaurátorským počinům.
„Ve výstavních prostorách za návštěvnickým centrem Arcibiskupského zámku je k vidění několik desítek děl volné tvorby, jde převážně o krajiny nebo portréty. Zvláštní kapitolou jsou studie z cestovních skicáků, které měl vždy pan Sysel při sobě na svých studijních cestách nebo na procházkách s rodinou. Do nich se promítla jeho neustálá potřeba kreslit a zdokonalovat oko i ruku,“ podotkla Šnajdarová.
V zámecké obrazové galerii je k vidění 15 děl, která František Sysel restauroval a díky jeho odbornému zásahu tak zůstala zachována pro další generace.
Publikace vydávaná k výstavě obsahuje v první řadě životopis Františka Sysla a osobní vzpomínky jeho přátel. Další čtyři samostatné články shrnují restaurátorskou činnost Františka Sysla a její místo v kontextu tzv. československé restaurátorské školy, dále jeho činnost na Slovensku a samostatně na hradu Červený Kameň, a v neposlední řadě volnou tvorbu Františka Sysla. Důležité jsou také případové studie tří jeho významných restaurátorských počinů, restaurování Tizianova obrazu Apollón a Marsyas, dále takzvané Šternberské madony a nástěnných maleb v kostele sv. Kříže v Nebovidech. Publikace, jejímiž autory jsou převážně historici umění, kteří se ve své odborné činnosti s Františkem Syslem a jeho restaurátorskou prací setkávali, je doplněna soupisem nejdůležitějších prací restaurátora spolu s charakteristikou vybraných z nich, a výběrovou bibliografií.
František Sysel studoval restaurování nejprve na bratislavské Vysoké škole výtvarných umění u profesora Karla Veselého, od roku 1953 na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Bohuslava Slánského. Absolventi profesora Slánského patřili k uznávané takzvané československé restaurátorské škole, jejímž krédem bylo, že restaurátor musí být nejen řemeslně zručným a vědecky poučeným pracovníkem, nýbrž i umělcem. Tyto myšlenky prosazovala také Tvůrčí skupina restaurátorů R64, k jejímž zakladatelům František Sysel patřil. Záchraně památek – nástěnných maleb, plastik a závěsných obrazů – se věnoval především na Moravě a na Slovensku. Zásadním bodem v jeho profesním životě bylo restaurování Tizianova obrazu Apollón a Marsyas v letech 1961 až 1968.
