Generační obměna je pro řadu malých a středních firem i živnostníků aktuální téma

ZLÍN - Generační obměna je pro řadu malých a středních firem i živnostníků aktuální téma. Vyplývá to z výzkumu agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Pokud majitel řeší předání firmy či živnosti potomkům až v závěti, pravděpodobně se její život uzavře s tím jeho. Drtivá většina majitelů rodinných firem má ale jinou strategii. Potomky zapojují do firmy mnohdy už před jejich plnoletostí, dopřejí jim vzdělání i praxi. Firmu jim pak předávají ideálně ještě v době, kdy v ní zakladatel ještě sám pracuje. Vyplývá to z článku, který vznikl pro magazín Firemní partner.

Podle AMSP ČR zahájilo generační obměnu už 36 procent firem. Nejpozději do pěti let to čeká dalších 15 procent a pětina firem s tím počítá v delším časovém horizontu. Zjištění odrážejí fakt, že značná část rodinných firem vznikla v 90. letech – tedy prakticky před čtvrt stoletím. „Rodinné firmy vyhodnocujeme již mnoho let a letos poprvé je jasné, že předávání další generaci již není pouze na bázi deklarace, ale že dochází k činům. Současně sílí vábení investorů a majitelé začínají váhat, jestli podnik neprodat. Začíná proces, který zde zatím nemá obdoby a který skutečně otestuje odolnost rodinných podnikatelských klanů,“ zhodnotil výsledky průzkumu AMSP ČR její předseda Karel Havlíček.

Z výzkumu vyplývá, že 87 procent rodinných firem si je vědomo, že musí předat firmu včas, tedy v době, kdy v ní majitel aktivně působí. „Podnik musí přebírat nástupce ve věku okolo 35 let, kdy dokáže do firmy přinášet nové podněty. Natvrdo řečeno, měl by mít rodinu, která potřebuje peníze a jeho motivací tak musí být zajistit výdělečný chod firmy. Předávat v 75 letech firmu svému potomkovi, kterému je 50, a začíná spíše myslet na závěr kariéry, ztrácí smysl,“ dodal místopředseda AMSP ČR Jiří Belinger.

Sám je majitelem rodinných firem VARI a BG Technik, které v minulých letech předal svému synovi a synovci. V okamžiku, kdy je proces předávání završen, by se měl zakladatel podle mínění většiny oslovených stáhnout do pozadí – má nechat své následovníky, aby si sami vším prošli a naučili se chybovat.

Z výzkumu také vyplývá, že většina podnikatelů se snaží své potomky přitáhnout k firmě velmi brzy. Ve zhruba třetině firem se tak děje ještě před dosažením plnoletosti, v 60 procentech pak nejpozději do šestadvacátého roku nástupce. Takovýto přístup má totiž hned několik výhod, není to jen o samotné přípravě následovníka. Majitelé rodinných firem jsou si například vědomi toho, že mladší generace má větší zkušenosti s novými technologiemi.

Pro více než dvě třetiny majitelů rodinných firem je zároveň podstatné, aby jejich děti načerpaly zkušenosti praxí v jiných firmách či během studia v zahraničí. Právě zahraniční pobyt podle nich může být ideálním řešením na neexistenci českých škol zaměřených na podporu rodinného podnikání. Důležité je také v mladých budovat nejen vztah ke svěřenému majetku, ale i odpovědnost. „Převzít firemní majetek rodiny na svoje bedra nesmí být motivováno komfortem, ale zdravou touhou udržet a rozvíjet rodinný majetek,“ uzavřel Havlíček.

AMSP ČR vytvořila pro české rodinné firmy největší tuzemskou platformu Rodinná firma, ve které sdružuje ve všech krajích stovky nejvýznamnějších podnikajících rodinných klanů. Jedním z výstupů je publikování výsledků kvalitativních výzkumů na bázi kulatých stolů, kterých se v roce 2016 zúčastnilo v pěti regionech více jak 150 firem, a dále výsledky na bázi kvantitativních průzkumů, které AMSP ČR provádí s agenturou IPSOS na vzorku 400 respondentů.