Půl roku teď vytáhlý elegantní fotbalista, samozřejmě pořád člen širšího kádru Juventusu Turín, zkoušel, jak chutná druhá nejvyšší soutěž, takzvaná Serie B. Hrál poprvé soutěž dospělých, středového záložníka v Bari, na jihu Itálie.
Je to hodně jiné město než Turín na severu?
Opravdu je to tak, nic nového, sever a jih Itálie se hodně liší, ale fotbal je jenom jeden.
A fanoušci pěkně divocí…
To tedy ano, taky pěkně nároční, my jsme to měli rozehrané na boj o postup, jenže se nám zranili snad všichni útočníci a tak jsme často hráli bez gólů. A tohle nemají fandové rádi, zakusil jsem i to, že nás dvě hodiny nechtěli vůbec pustit ze stadionu.
Co bude dál, má Bari znovu zájem?
Určitě má, požádali Juventus o prodloužení mého hostování, to značí spokojenost, ale to, že zůstanu, není zdaleka jisté. Zájem mají nejrůznější kluby, nechtěl bych to zatím rozebírat, ale nemusí to být jen Itálie.
Jak se Ti líbí doma, ve Zlíně?
Jako vždycky, doma je doma, kamarádi mi naštěstí zůstali, naši jsou moc rádi, že se ukážu déle, než jako obvykle na pár dnů.
Dnes není problém sledovat fotbal na dálku, co jsi říkal třeba pohárovému tažení Ševců?
Držel jsem pěsti a vyšlo to, klobouk dolů, Evropskou ligu si kluci užijí a šesté místo v lize je taky výborné, i když to asi mohlo být ještě o fous lepší.
Co děvčata, Italky působí zajímavě…
Jistě, ale já mám děvče od nás, myslím, že naše holky jsou vůbec nejhezčí.
