„Kromě Drahoše vystoupí v programu Zlínského jara, které se koná od 5. do 8. června, také Petr Blažek, Jaroslav Hutka, Daniel Kroupa, Jaroslav Spurný, Jiřina Šiklová a Milan Uhde,“ dodal Pasterný.
V Městském divadle se bude diskutovat o rolích prezidenta, období normalizace a takzvaných alternativních faktech v médiích a politice. Na náměstí Míru bude otevřena výstava s názvem Nemohli jsme mlčet – lidé Charty 77 a v divadle tradiční prezentace neziskových organizací Normální je pomáhat.
Závěr festivalu bude patřit debatě o uplynulých dvou dekádách „Od Václava Havla k Donaldu Trumpovi“. Proč být prezidentem, pod tímto titulkem vystoupí Jiří Drahoš v pondělí 5. 6. v 19 hodin v divadle. Diskutovat se bude o hodnotách, motivacích a cílech bývalého předsedy Akademie věd ČR a současného prezidentského kandidáta.
Ztroskotanci a samozvanci, tak se jmenuje diskuse o Chartě 77, která v úterý 6. 6. od 19 hodin proběhne v divadle za doprovodu Jaroslava Hutky. Účastnit se jí budou Petr Blažek – historik Ústavu pro studium totalitních režimů, hudebník a chartista Jaroslav Hutka a socioložka Jiřina Šiklová.
Doba postfaktická, takový název nese středeční večerní diskuse o alternativních faktech v médiích a politice. Hovořit a odpovídat na dotazy budou Jaroslav Spurný – investigativní novinář, a spoluzakladatel týdeníku Respekt spolu se spisovatelem, dramatikem, scénáristou a politikem Milanem Uhdem
Ve čtvrtek v sedm večer se návštěvníci divadla mohou těšit na program Od Václava Havla k Donaldu Trumpovi, Filosof a politik Daniel Kroupa se s Milanem Uhdem zamyslí nad tím, jaká je role prezidenta v novodobých dějinách
Zlínské jaro nabídne i dvě výstavy. Normální je pomáhat, ve foyeru divadla, začne vernisáží potrvá od 7. 6. v 17 hodin a potrvá do konce června. Jedná se o tradiční výstavu věnovanou činnosti neziskových organizací ve Zlínském kraji. Dvacítka organizací představí svou činnost formou výstavních panelů.
Nemohli jsme mlčet – lidé Charty 77, tak se jmenuje druhé výstava, která začne na náměstí Míru, 6.6. a lidé ji mohou navštívit až do 5. 7. 2017. Výstava Ústavu pro studium totalitních režimů dokumentuje činnost Charty 77 a především osudy některých jejích mluvčích. Charta 77, pojmenovaná podle dokumentu Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977, představovala občanskou iniciativu kritizující komunistický režim za nedodržování lidských a občanských práv. K jejich dodržování se Československo zavázalo v Helsinkách podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Text Charty vznikl v prosinci 1976, publikován byl ve dnech 6.–7. ledna 1977 v několika západoevropských listech. Charta měla v západní Evropě značný ohlas, na její podporu vzniklo několik iniciativ. Sdružovala lidi odlišných povolání, politických postojů i náboženského vyznání. Postihy signatářů Charty i dalších kritiků režimu vedly k vytvoření Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v dubnu 1978, který se snažil zveřejňovat osudy lidí stíhaných za své politické postoje. Do ledna 1990 Chartu podepsalo 1883 lidí, vydáno bylo celkem 572 dokumentů o nejrůznějších společenských problémech.
