Hejtman Čunek: Ministerstvo zdravotnictví přidalo peníze jen některým zdravotníkům a ještě to zdržuje

ZLÍN – Zlínský hejtman Jiří Čunek kritizuje přístup ministerstva zdravotnictví k navyšování mezd. Podle něj dostanou od července přidáno jen někteří zdravotníci. Ministerstvo navíc podle hejtmana svým postupem navýšení mezd zdržuje, sdělila serveru Zlin.cz mluvčí hejtmanství Renata Janečková. Čunek, který ve Zlínském kraji zodpovídá za zdravotnictví, se ve věci obrátil na ministerstvo zdravotnictví dopisem.

Vláda o navýšení mezd rozhodla na konci května s tím, že vyšší odměnu najdou pracovníci na svých výplatních páskách už za měsíc červenec.  „Velké zklamání pro mě a zásadní problém pro kraje je v tom, že ministerstvo zdravotnictví zcela vědomě nechce naplnit usnesení vlády,“ uvedl Čunek. Vláda rozhodla o tom, že pracovníkům ve zdravotnictví pošle přibližně 400 milionů korun.

„Ministerstvo zdravotnictví se ale tohoto rozhodnutí zřeklo, věc předalo na kraje a tím významně o několik měsíců prodloužilo celý proces. Přitom to lze udělat jednoduše a zákonně. Kraje se shodly na způsobu, jak to udělat. O tom také informovaly ministerstvo. To navrhovaný postup odmítlo,“ dodal zlínský hejtman.

Podle něj se také avizované navýšení mzdy o 2000 korun nedotkne veškerého středního personálu nemocnic, jak informovali členové vlády. „Bude to sotva slabá polovina. Bohužel byl vytvořen dojem, že střední personál dostane přidáno 2000 korun. Zvýšení platů se však bude týkat asi jenom 40 procent pracovníků. Navíc se obáváme, že vyčleněných 400 milionů korun nebude stačit,“ doplnil Čunek.

Podle ministerstva zdravotnictví peníze dostane každý samostatně pracující nelékařský pracovník v třísměnném provozu u lůžka. Nemocnice mohou podle ministra Miloslava Ludvíka svým pracovníkům přidat i více peněz, na slíbené 2000 korun ale dostanou dotaci. Podle údajů ministerstva zdravotnictví se navýšení platu týká přibližně 43 000 zdravotnických pracovníků.

Vláda kromě pracovníků ve zdravotnictví zvýšila na konci května mzdy i lidem pracujícím v sociálních službách, nepedagogickým zaměstnancům v regionálním školství, zaměstnancům příspěvkových organizací krajů a obcí, ale třeba také mnoha pracovníkům v kultuře. Celkem jde zhruba o 165 000 dosud nejhůře placených zaměstnanců veřejného sektoru. Navýšení se pohybuje od devíti do 23 procent.