Stavba dálnice D1 byla původně schválena již 4. listopadu 1938. „Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou první české dálnice – nepočítáme-li stavbu „německé“ dálnice Vídeň – Wroclaw na Moravě, jež začala asi o měsíc dříve než stavba D1 – se započalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny druhou světovou válkou,“ uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Jan Rýdl.
I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 byla definitivně zastavena. V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic a počítalo se samozřejmě i se stavbou D1. Proti původním plánům z roku 1939 se trasa drobně změnila, proto lze ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty ze 30. a 40. let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka). Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. září 1967 a 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi.
Souvislý dálniční tah mezi Prahou a Brnem byl dokončen 8. listopadu 1980, kdy byl zprovozněn poslední úsek dálnice u Humpolce. V letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu. Další úseky byly otevírány až mnohem později, první v roce 2005 za Vyškovem, v roce 2007 první úsek na severní Moravě. V roce 2009 došlo k významnému napojení na dálnici D1 pro města Kroměříž a Ostrava, o rok později se D1 z Kroměříže prodloužila po Hulín, což v kombinaci s pokračující dálnicí D55 znamenalo zmíněné napojení Zlína na dálniční síť.
Mezi poslední dva úseky dálnice D1, které zbývá dokončit, patří úsek Přerov – Lipník nad Bečvou, který je v současné době v realizaci a úsek Říkovice – Přerov, jehož výstavba bude zahájena v roce 2018. „Dálnice D1 bude po svém dokončení mezi Prahou a polskou dálnicí A1 dosahovat délky 377 kilometrů,“ dodal Rýdl. Pro Zlínský kraj jsou ale nyní zásadní jiné stavby dálnic – D49 z Hulína přes Vizovické vrchy až na Slovensko a D55, která má ulehčit hustou dopravou zatíženým obcím Slovácka.
Příprava obou projektů trvá již déle než 15 let. Potýkají se stále s odporem ekologických spolků a aktivistů, kteří tvrdí, že dálnice naruší životní prostor některých živočichů. V minulosti stavby narážely i na to, že na jejich realizaci neměl stát peníze. Silničáři nyní na D55 připravují stavbu druhé části obchvatu Otrokovic a na D49 by se mělo začít stavbou úseku Hulín – Fryšták. Termíny zahájení obou akcí ale zatím jasné nejsou.
