„Velmi vítám tuto iniciativu, protože děti ztrácejí zájem o čtení, což má bohužel fatální důsledky: mají problém se vyjadřovat, chybí jim kontakt s psaným jazykem, a to vše má vliv na gramatickou a stylistickou úroveň a důsledkem je zhoršující se vztah k mateřskému jazyku a cit pro něj. Je třeba hledat formy, jak u dětí a mládeže kreativně probouzet zájem o rodný jazyk a literaturu, protože to je základem kultury a vzdělanosti,“ řekl radní Petr Gazdík, který seminář zahájil.
Konference provázená klavírními a houslovými vstupy ukázala pedagogům možné přístupy a metody využitelné pro rozvíjení čtenářské gramotnosti žáků. „Byly reflektovány všechny tři tradiční složky školního předmětu český jazyk a literatura (jazyková, slohová a literární), v centru pozornosti pak stála tvořivá práce s texty věcného i beletristického charakteru,“ shrnula Hana Lavičková působící na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, která ve svém příspěvku zařadila problematiku čtenářské gramotnosti do souvislostí současného vzdělávání.
I dalšími přednášejícími byli přední oborníci z českých univerzit, kteří se čtenářské gramotnosti věnují nejen jako výzkumníci a vysokoškolští pedagogové, ale i jako učitelé na základních či středních školách a na gymnáziích. Jana Marie Tušková, vedoucí katedry Českého jazyka a literatury PdF Masarykovy univerzity se zaměřila na metody kritického myšlení. O pojetí tvořivé literární výchovy a slohu i o metodách přímé práce žáků s beletristickými texty hovořil Ondřej Hník, vedoucí Katedry české literatury PedF Karlovy univerzity. Čtenářské strategie a možnosti jejich využití při práci s texty s historickou tematikou nabídl ve svém příspěvku Václav Jindráček z UJEP v Ústí nad Labem. Potřebu kritické práce s informacemi ve sdíleném prostředí a nabídku webových rozhraní pro rozvoj čtenářské a informační gramotnosti prezentovala Pavlína Mazáčová z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
