Velké kino je uzavřené od března loňského roku. „Je v ještě horším stavu, než jsme předpokládali. Závad je celá řada, třeba přetížené nosné ocelové konstrukce, nevhodné zásahy do nich realizované v průběhu doby či nekvalitně a neodborně provedené sváry,“ vyjmenoval Leopold Bednařík z Odboru realizace investičních akcí magistrátu.
Jedním z hlavních závěrů debaty odborníků ale je, že by opravený objekt měl být sice využitelný pro potřeby města, filmového festivalu, měly by se zde konat také koncerty, různá vystoupení, společenské či sportovní akce, ovšem hlavní funkcí by mělo zůstat promítání filmů. Jednání se zúčastnili památkáři, architekti, poslední provozovatel objektu i zástupci radnice.
„Velké kino by mělo být po rekonstrukci objektem, který při zachování hodnot kulturní památky nabídne maximální užitnou hodnotu. V této souvislosti se uvažuje o tom, jak do objektu umístit nezbytné zázemí, ale také jeviště s proměnlivou velikostí, orchestřiště či konstrukci pro dočasné vyrovnání části hlediště. To bude samozřejmě náročný úkol. Současně se debata na úrovni památkové péče dostala do nové roviny tím, že předmětem památkové ochrany nemusí být jen původní podoba z roku 1933, ale i některé pozdější úpravy,“ shrnul některé z výstupů architekt Ivo Tuček z Oddělení prostorového plánování magistrátu, který se rozsáhlé debaty účastnil. Dodal, že jde o rámcovou představu, která bude na dalších jednáních, z nichž nejbližší se uskuteční v prosinci, dále upřesněna.
Velké kino bude rekonstruováno podle návrhu, který vzejde z architektonické soutěže. Tu hodlá radnice vypsat v průběhu příštího roku. Z vybrané varianty vyplyne i cena. Předpoklad je, že půjde minimálně o desítky milionů korun. Přestože je Velké kino uzavřené, město nadále pokračuje v jeho údržbě. Objekt má i svého správce.
Budova kina byla postavena v roce 1932 firmou Baťa podle návrhu, jehož autorství je přisuzováno architektu Františku Lydie Gahurovi. Původní kapacita hlediště dosahovala výše 2 270 míst. Postupně byla snížena na 1 010 sedadel.
