Lebeda působil v krajinářském ateliéru Juliuse Mařáka na Akademii výtvarných umění v Praze. Obrazy přiblíží autorovu tvůrčí cestu od počátečního realismu přes náladové krajiny až k závěrečnému příklonu k expresi ve figurálních motivech. „Lebedovo rozsahem i obsahem výjimečné malířské dílo přitom vznikalo v rozmezí pouhých devíti let,“ uvedla Babicová.
Podle ní svědčí o Lebedově mimořádném talentu skutečnost, že jej Juliuš Mařák přijal do svého ateliéru v pouhých patnácti letech. Kromě obrazů zátiší, kterými studium začínal, se Lebeda zcela soustředil na krajinářskou tvorbu. „Často podnikal cesty do míst oblíbených českými krajináři, ale nevyhýbal se ani zcela novým pohledům na rodnou zem. Tehdy vznikaly ještě pod vlivem realistické malby Antonína Chittussiho náladové krajiny z jižních Čech, ale i barevně střídmé motivy z Krkonoš,“ uvedla kurátorka výstavy Pavlína Pyšná z krajské galerie.
Silný vliv na Lebedu měla návštěva Paříže v roce 1897 a inspirace francouzským impresionismem. Pobýval také v Bretani, kde čerpal podněty pro množství děl s motivy rybářských lodí kotvících u břehu nebo poklidného moře v zátokách. Po návratu domů pak dále rozvíjel principy impresionistické malby. „Obraz krajiny se stále více stával přímým zrcadlením umělcova vnitřního rozpoložení, které se projevilo stupňující se barevnou expresí a výrazností rukopisu,“ přiblížila jeho tvorbu kurátorka.
Lebeda se později přiklonil k figurální malbě, kde mu byly ústředním motivem postavy venkovanů. „Toto směřování vyvrcholilo monumentálním obrazem Zabitý bleskem, který svým pojetím hluboce přesáhl do 20. století. Prohlubující se psychické vypětí, které doprovázelo práci na posledních dílech, bylo pravděpodobně příčinou tragického konce talentovaného malíře. Dobrovolně ukončil svůj život krátce před 24. narozeninami,“ doplnila Pyšná, která bude v průběhu výstavy provázet komentovanými prohlídkami.
