Studené pivo naštěstí nosí alespoň velmi hezké dívky. Tři tisícovky diváků si tentokrát nepochutnaly na fotbale, možná v poločase na klasické klobásce.
Fotbalový zážitek je jedna věc, to, v jakém prostředí se hraje, druhá. Dostat se na toaletu ze zaplněné hlavní tribuny je v poločasové přestávce ve velké frontě poměrně náročné a hodně bizarní. Mimochodem prodej uzenin a dalších „fotbalovin“ v těsné blízkosti pisoárů působí všelijak. A to raději nemysleme v tomto směru na fanynky.
Zápas se zlínským fotbalistům dvakrát nevyvedl, asi dobrý bod, dá se říci.
Jako hudba naděje pak znějí kuloárové zprávy o tom, že se o stadionu a změnách v jeho vlastnictví přeci jen jedná.
Jinak můžete být fandou zlínského fotbalu jako ti nejvěrnější, kteří na duel s ne populární Duklou v nevlídném počasí přeci jen přišli, ale fotbalový stánek už prostě patří svým současným vzhledem opravdu o desítky let zpět.
Vlastní zápas byl na úvod jara naplněn podivuhodnostmi. Třeba tou, jak se rozhodčí Příhoda odhodlával, až se odhodlal k penaltě pro Zlín. Mehanovič ji stejně trestuhodně zahodil…
