„Nespokojenost s tím, že se školství odtrhává od reality, začíná být čím dál tím větší a na politické scéně kulminuje diskuse, co s tím. Ve Zlínském kraji víme, že pro budoucnost už nebude stačit to, že se někdo něčím vyučí, nebo absolvuje školu a s tím vydrží celý život. Absolventi našich škol musí získat jednu zásadní dovednost, a sice umět se učit novým věcem. A zde už neobstojí tradiční vzdělávání, na které jsme zvyklí, ale potřebujeme mnohem větší spolupráci s firmami a návrat k baťovské tradici v duálním vzdělávání, protože tempu, které nyní nastupuje: především průmysl 4.0 a další věci, nemohou naplno žádné tradiční školy stačit. Přes vysokou kvalitu krajského školství, za kterou chci poděkovat všem učitelům, teď potřebujeme co nejtěsnější spolupráci s firmami,“ prohlásil radní pro školství Petr Gazdík.
O tom, že svět škol a svět firem se rozchází, svědčí průzkum, který ve Zlínském kraji (i v dalších několika krajích České republiky) provádí společnost Trexima. Ta začala ve školním roce 2014/2015 ve spolupráci se zlínskou Univerzitou Tomáše Bati realizovat průzkum u žáků posledních ročníků maturitních nebo učebních oborů. Od té doby průzkum běží kontinuálně, je tedy vidět vývoj ve čtyřech po sobě jdoucích letech. Ve Zlínském kraji se do výzkumu zapojilo 9 145 respondentů z 66 středních škol, tudíž je pokryta drtivá většina možných respondentů.
„Ptáme se žáků, jestli by chtěli rovnou nastoupit do práce, nebo studovat, případně kombinovat práci i studium. Došlo zde k posunu: Zatímco ve školním roce 2014/15 pouze 15 procent všech žáků posledních ročníků říkalo, že chtějí rovnou nastoupit do práce, aniž by dále studovali, v posledním šetření bylo toto číslo více než dvojnásobné: 33 procent uvedlo, že hned po ukončení studia chtějí nastoupit do práce. Roste tedy zájem o nástup přímo do práce, případně o kombinaci práce a studia,“ poznamenal David Dušánek ze společnosti Trexima.
Nárůst je během let kontinuální a je to lehce patrné i u žáků gymnázií, kde čtyři procenta už chtějí rovnou po maturitě nastoupit do práce. Ve Zlínském kraji pouze 24 procent žáků uvažuje o tom, že by začali s podnikáním, na rozdíl od ostatních krajů včetně Prahy, kde je to 29 procent. Je zajímavé, že existuje určité procento lidí, kteří vůbec pracovat nechtějí. Tři procenta z dotázaných mladých lidí to v průzkumech přiznávají pravidelně. A tři procenta je také aktuální míra nezaměstnanosti. Už zde je tedy vidět potenciální nezaměstnané.
Co se týče očekávaného výdělku, ten je ve Zlínském kraji nižší, než v sousedních krajích. Pravidelně vychází, že dívky mají očekávání o 20 – 25 procent nižší než chlapci. „Už tady se rodí určité disproporce ve mzdách. Ptali jsme se našich respondentů, co by je přesvědčilo, aby šli ke konkrétnímu zaměstnavateli: pro gymnazisty je absolutně nejdůležitější sladění práce a osobního života, až na třetím místě uvádějí výdělek. U odborných maturitních oborů je velmi důležitý výdělek a kariérní růst. Vysoký výdělek je nejvíce akcentován žáky učebních oborů. Žáci také měli možnost hodnotit své školy a průměrná známka je 2,25. Většinou jim vadí přístup učitelů, nedostatečná příprava na praxi a zastaralé technické vybavení,“ doplnil David Dušánek.
