„Filip se netrefil v sedmnácti utkáních po sobě, teď naráz čtyřikrát v řadě. Čím to?“
„Jako střelec musíte mít i kus štěstí. Filip hrál dobře i v předchozích duelech, jen mu chyběla souhra příznivých okolností.“
„Je mu teprve od září devatenáct, hraje v prvním útoku předního klubu v NHL. To zní až neuvěřitelně…“
„Jenže Filip si to vydřel, vytrénoval, přidával si v létě i teď, zdokonalil se ve střelbě, srůstá s prostředím, jde mu daleko lépe jazyk.“
„Jakou má podle Vás, bývalého vynikajícího střelce, hlavní přednost?“
„Myslím, že se toho právě teď sešlo víc. Vyspěl, zmužněl, zesílil, vyrostl, už má kolem metru devadesát. A důležité je, že neztrácí vůbec nic ze svého úžasného bruslařského umění. Podle mne je, co se bruslení týče, už teď v absolutní světové špičce.“
„Přeci jen je to kluk, devatenáct let, to je pořád dospívání.“
„Ano a je dobře, že se za ním vydala maminka s bráchou, ten kousek domova, blízcí lidé, rodina, to je bonus, který přispívá k harmonii.“
„Vydrží v nastoupeném trendu?“
„To je moc těžké, ale je to báječně vychovaný kluk s bezvadnými rodiči. Když zůstane svůj a nepoleví v tréninku, má podle mne opravdu zářnou budoucnost.“
