Ministra do Zlínského kraje pozvala Margit Balaštíková, poslankyně Parlamentu ČR a krajská radní pro zemědělství a životní prostředí.
„V souvislosti s africkým morem prasat jsme s ministrem hovořili například o zákonech, které se musejí změnit, protože i když se nám podařilo s africkým morem jako vůbec prvnímu státu úspěšně vypořádat, naráželi jsme při tom neustále na současnou právní úpravu, která nám bránila dělat potřebné kroky. Chystají se proto nezbytné úpravy zákonů, k nimž si ministr vyslechl důležité poznatky a postřehy přímo od lidí, kteří se na úspěšné likvidaci nákazy u nás v kraji podíleli,“ uvedla radní Margit Balaštíková a dále dodala: „Já jsem zase na ministra apelovala, aby byly ze strany ministerstva co nejdříve vypořádány všechny finanční ztráty se zástupci agrární sféry i chovateli prasat, kterým kvůli zavedeným veterinárním opatřením vznikly velké škody.„ Například u chovatelů prasat jde o celkové škody za zhruba sedm milionů korun.
„Jsme dosud jedinou zemí, ve které se podařilo udržet pozitivní případy afrického moru prasat v relativně malé oblasti a zabránit jejímu dalšímu šíření. Důležité je zejména to, že jsme zabránili zanesení choroby do chovů domácích prasat. Díky tomu, že se poslední pozitivní případ objevil před více než půl rokem, můžeme postupně zmírňovat přijatá opatření. Za spolupráci chci poděkovat kraji, dozorovým orgánům, bezpečnostním složkám státu, myslivcům a samozřejmě zemědělcům,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád k africkému moru prasat doplnil: „Některá mimořádná veterinární opatření nastavená vůči africkému moru prasat na Zlínsku budou ukončena v dalším období. Od začátku příštího roku nastanou změny v zástřelném a nálezném a také v možnosti konzumace zvěřiny z divočáků ze zamořené oblasti.“ V únoru pak budou ukončena všechna opatření ve vztahu ke Zlínsku, například se odstraní pachové ohradníky, které jsou používány k zamezení migrace prasat divokých v oblasti. Další celorepubliková opatření však zůstanou v platnosti, neboť recidiva nákazy v České republice může přijít kdykoli. „Mezi tato důležitá opatření patří aktivní a pasivní monitoring, celoroční odlov divočáků a aktivní vyhledávání uhynulých kusů. Rovněž důsledné dodržování biologické bezpečnosti v chovech prasat domácích má svou velkou roli při boji s touto nákazou,“ doplnil Semerád.
Na programu jednání byla také kůrovcová kalamita, která zasáhla Valašsko. Kraj zástupce ministerstva požádal o konkrétní informace, zda a jakým způsobem hodlá ministerstvo podpořit boj proti kůrovci, aby na to kraj byl připraven a mohl případně doplnit či rozšířit svůj dotační program, který má pro tyto účely již třetím rokem zaveden.
Třetím velkým tématem jednání byla problematika sucha a zadržování vody v krajině. Na jednání zazněla od zástupců ministerstva informace o připravovaných dotačních titulech zaměřených zejména na podporu zadržování vody v krajině pro zemědělské účely. Mluvilo se také o vodním díle Vlachovice, které se má v budoucnu stát stěžejní zásobárnou pitné vody pro Zlínský kraj a jehož příprava je již v plném proudu.
„Co se týká vodohospodářské infrastruktury, požadovala jsem po panu ministrovi, aby ministerstvo své dotační tituly v této oblasti více zaměřovalo na středně velká města, kde je z našeho pohledu podpora státu nedostatečná,“ uzavřela Margit Balaštíková.
