Už hráčské curriculum vitae bývalého obránce i záložníka Dukly Praha, Sigmy Olomouc či Rapidu Vídeň je zajímavé. Jako trenér působil také na řadě štací. Mimo jiné poslední dobou vedl Plzeň, odkud se poroučel z prvního místa v tabulce, naposledy pak brněnskou Zbrojovku, s ní ovšem padl do druhé ligy a příliš se mu nevedlo ani o soutěž níže. A odcházel po šesti kolech koncem léta loňského roku?
Jak moc Vám fotbal chyběl?
Jak se to vezme. Je to samozřejmě můj život, ale ten s fotbalem od soboty do soboty strašně letí. Když máte chvíli pauzu, máte více času na rodinu, na koníčky, na mimofotbalové věci, ale za novou výzvu jsem samozřejmě moc rád.
Jednání bylo asi rychlé…
Určitě ano, Zlín je ovšem velmi seriózní adresa, nějaké kontakty jsme měli už před časem. Je tu stabilizovaný klub i kádr, takže jsem vlastně neměl proč váhat.
Laťka po Vašem předchůdci je relativně vysoko, znáte se s Michalem Bílkem?
Samozřejmě, pamatuji i časy, kdy jsme proti sobě hráli, ale hlavně jsme vedle sebe bydleli. Takže se známe hodně dobře a věřím, že přicházím do mančaftu, který má kvalitu, výkonnost i řád. A s tím souvisí i cíl, budeme se snažit vydržet v elitní šestce.
Bílek naočkoval týmu systém 3-5-2. Dá se tohle pojetí čekat i od Vás?
Jistě jde o náročný systém, aplikovali jsme jej často variabilně třeba v Plzni, znám jej, jsou tu i jiné možnosti, jdeme na věc a začneme na tom pracovat. Uvidíme.
Času zrovna nazbyt nemáte, co říkáte?
Tři týdny, moc to není, šibeničně málo taky ne. Mám nač navazovat, čekají nás více než kondice už zápasy, ještě týden tady, v sobotu hrajeme s Nitrou a pak už na lepších terénech v Turecku. A pak hned v lize Slovácko, vím, že jde v regionu o velmi prestižní zápas.
