Podle správce a průvodce holešovské Šachovy synagogy Vratislava Brázdila jich od úterního večera a noci, na kdy letos výročí vychází, přijelo již dvě stě. Pomodlit se u Šachova hrobu znamená poslat modlitbu přímou cestou do nebe.
„Nárůst zájmu o rabína Šacha je velký, minimálně o 200 procent oproti loňsku. Vlivů je několik, zlepšující se zázemí, ale i propagace, kterou této osobnosti věnují příznivci Šacha,“ vysvětlil Brázdil.
Židovská obec zařídila pro věřící skromné útočiště v domku u hřbitova. Židé si zde mohou odpočinout, posedět, najíst se nebo uvařit kávu. Nad Šachovou tumbou postavila stan s jednoduchým systémem vytápění a vedle něj další s židličkami. „Jedinečná podívaná. Před hřbitovem bylo několik dodávek, ortodoxní Židé v oblecích, kipě a s pejzy vyskakovali za jízdy, u hrobu jich bylo snad pětadvacet. Viděla jsem i mladé adolescenty kolem šestnácti osmnácti let, také v obleku, s pejzy a v kipě, jak se koulovali a honili po protějším dětském hřišti,“ popsala zážitek ze středečního večera Nikol Holubová, která pracuje v holešovském muzeu.
Zájem chasidů o Holešov zdaleka nedosahuje rozměrů, jaké zažívají jiná evropská města, kde jsou pochováni židovští učenci. Například maďarský Kerestir. Nicméně návštěvnost v době jahrzeitu (výročí úmrtí) ve městě rok od roku rychle stoupá.
Rabín Šach vlastním jménem Šabtaj ha-Kohen patří mezi nejvýznamnější židovské učence na světě a je pohřbený v Holešově, kde působil a napsal některé ze svých knih. Jméno Šach dostal podle pojmenování svých komentářů Šulchan aruchu a podle něj dostala název i holešovská synagoga. Stavba patří mezi nejstarší a nejdochovalejší synagogy v Česku. Ceněna je díky vnitřní výzdobě polského typu, která je k vidění jen v několika synagogách na světě.
Holešovská synagoga získala v aukcích několik Šachových knih, výtisk z roku 1677 je nejstarší. Vyšel 14 let po Šachově smrti. „Je to mimořádný kousek, protože takové výtisky se na trhu téměř nevyskytují, narazíte na ně velmi zřídka,“ řekl správce a průvodce Šachovy synagogy v Holešově Vratislav Brázdil. Jedná se o Šachův komentář Šulchan aruchu, který na přelomu 15. a 16. století napsal pro sefardské židy Josef Karo a shrnuje v něm židovské právo. Kniha v té době vyvolala obrovský ohlas, kvůli zvykovým rozlišnostem však nebyla použitelná pro aškenázské židy. První, kdo Karův kodex okomentoval pro potřeby židů ze střední a východní Evropy, byl krakowský rabín Moše Isserles. Následovalo ho dalších pět nejvýznamnější židovských učenců, mezi nimiž byl i holešovský Šach. Těchto několik komentářů tvoří dodnes základ židovského práva. Nabádají židy, jak se správně chovat, jak jednat a pracují i s halachou. V případě výtisku, který patří do holešovské sbírky, je zde však ještě jedna zajímavost: „Šachův komentář Šulchan aruchu doplňuje komentář rabína Taze ze Lwova. Oba své práce vydali ve stejném roce 1645 a naše kniha je vlastně úplně novým vydáním Šulchan aruchu, který tito dva rabíni komentují. Od té doby se tisknout vždy dohromady,“ vysvětlil Brázdil.
