Architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog Jiří Gřegorčík se narodil 20. února 1932 v Bohumíně. Vystudoval brněnské VUT a stal se projektantem, od roku 1965 vedl projektový ateliér na Útvaru hlavního architekta města Brna. Tento post musel v době normalizace opustit, své práci se mohl díky pomoci svých kolegů dále věnovat, ovšem s omezením veřejného publikování.
Politické rehabilitace se Jiří Gřegorčík dočkal až po změně politických poměrů. Vedl ústav urbanistické tvorby na fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně. Je autorem řady územních plánů měst, projektů a realizací, z nichž nejvýznamnější jsou sídliště Jižní svahy ve Zlíně, Akademické náměstí v Brně či moderní soubor věžových domů na Šumavské ulici v Brně (dříve náměstí manželů Curieových)..V letech 1990 až 1991 zastával funkci hlavního architekta města Brna. Za své zásluhy získal roku 2002 Cenu města Brna. Zemřel 25. května 2002.
Připomeňme si tedy při příležitosti jeho nedožitých 87. narozenin alespoň krátce architektonický odkaz, který zanechal našemu městu:
Jižní Svahy, I. etapa
S výstavbou na Stráních se počítalo už ve 20. a 30. letech 20. století. Vznikaly regulační plány města, na kterých pracovali například F. L. Gahura i Le Corbusier. Dodnes se neví se zcela přesně, proč se tehdy nerealizovaly. K zástavbě kopců severně od města se vrátili v poválečném regulačním plánu V. Karfík, F. L. Gahura, A. Vítek, T. Slezák, J. Voženílek a V. Kubečka roku 1947.
V roce 1968 došlo k definitivnímu rozhodnutí vystavět nový obytný soubor na Jižních Svazích. Bylo podáno několik návrhů, vítězný projekt nakonec vzešel od dvojice architektů Šebastiána Zeliny a Jiřího Gřegorčíka.
- Bodové domy
Nová konstrukční soustava NKS-G používala panely vyráběné v místní panelárně. Tento systém umožnil stavbu různých typů domů, které vyrostly na Jižních Svazích v rámci I. etapy mezi lety 1972 a 1980. Nejstarší typ panelového domu NKS-G byl postavený v okolí ulice Družstevní.
- Lodžiové domy
Za nejvýznačnější architektonický počin I. etapy Jižních Svahů jsou považované lodžiové domy se začleněnými garážemi. Říká se jim kvůli jejich tvaru „Elka“ nebo „Hokejky“. Pětipodlažním lodžiovým domům jsou představeny nízké tříetážové deskové bytové jednotky, čímž vzniklo v každém takovém celku uzavřené nádvoří se zelení. Garáže jsou situované v podlaží, prostor mezi bloky byl využitý pro dětská hřiště. Tři bloky vyrostly roku 1972 severovýchodně od Segmentu, jeden pak jihozápadně k ulici Družstevní.
- Chodbové domy
Jižní Svahy se dle návrhu Šebastiána Zeliny a Jiřího Gřegorčíka postupně rozrůstaly o další stavby. Tak byly roku 1974 postaveny čtyři chodbové domy na západním úpatí svahu. Všechny jsou pětietážové a disponují pouze malometrážními byty 1+1 o rozloze kolem 33 m2. I přesto mají všechny byty dva balkony.
- I. segment
Zcela unikátní návrh čtrnáctipodlažního výškového domu byl realizovaný roku 1978. Často nedoceňovaný, přesto naprosto ojedinělý panelový bytový dům znají zlínští pod názvem první segment a nachází se v něm 360 bytových jednotek menších rozměrů. Svou podobou volně navazuje na tradiční výstavbu kolektivních domů ve Zlíně.
Bytový dům Vodní
Z původního soutěžního návrhu Jiřího Gregorčíka vycházel také J. Palacký při tvorbě návrhu na osmipodlažní bytový dům na Vodní ulici postavený roku 1975.
Zdroj: www.architekturazlin.cz
