Cílem tohoto komunitního plánování je také zvyšovat povědomí občanů našeho regionu o problematice sociálních služeb a jejích cílových skupin. Proto radnice pro občany připravila sérii článků, které přinášejí vhled do tématu. O vzniku komunitního plánování napsal první z nich projektový manažer Josef Zadražil.
„Ve starověkých řeckých městech, kde se rodila demokracie neboli vláda lidu, měli v centru místo, které se nazývalo agora, později v antickém Římě to bylo fórum. Tam se odehrávalo politické rozhodování, tam byl prostor pro diskuse o věcech důležitých pro veřejný život, do kterých se mohl zapojit každý občan. Pravda, mělo to svá omezení, například zdaleka ne všichni byli plně svobodnými občany, jako je tomu víceméně v současnosti. Shodné je však to, že každý, kdo chce, může se i dnes zapojit do rozhodování o věcech veřejných. Tedy i ten, který nebyl nikam zvolen, nikoho nezastupuje a jen sám za sebe má potřebu měnit k lepšímu podobu svého města a život v něm. Jen ta agora by v našem klimatu nebyla zcela praktická, tak na to musíme jinak.
Způsobů, jak se aktivně zapojit do rozhodování ve městě Otrokovice je více. Mnoho lidí se shodlo, že jedním z nejpříjemnějších je účast na komunitním plánování sociálních služeb. To je proces, který na Otrokovicku běží již čtrnáctým rokem, a který si klade za cíl naplánovat takové sociální a související služby pro občany našeho regionu, které každému potřebnému poskytnou adekvátní podporu a péči v důstojném prostředí. Protože jsou to služby, které denně využívají stovky klientů, a které možná jednou budeme potřebovat my sami nebo naši příbuzní a blízcí, je to věc, která se dotýká většiny obyvatel, a proto je velmi důležitá.
Unikátnost komunitního plánování spočívá především v rovnosti všech účastníků a v tom, že se pro všechny návrhy a rozhodnutí hledá konsenzus, tedy souhlas všech. Hledání dohody vyžaduje velký respekt mezi účastníky jakékoli diskuse, schopnost sdělit a na druhou stranu také vnímat a přijímat názor, který je postavený na logické a pravdivé argumentaci. Opačné názory, podněty a připomínky jsou chápány jako upřímná snaha vylepšit společné dílo, nikoli jako útok. V takovém prostředí mohou zapojení lidé svobodně rozvíjet nápady a definovat záměry či strategická rozhodnutí, která přinesou ten nejlepší užitek našemu městu a regionu. Takové návrhy pak mají díky zapojení odborníků a politiků svou váhu i pro zastupitele měst a obcí v regionu.
Zbývá tedy napsat, jak je možné zapojit se právě do komunitního plánování. Kontaktní osobou je Ing. Pavel Vrana, koordinátor komunitního plánování, který pracuje na sociálním odboru města Otrokovice. Každý se na něj může obrátit telefonicky nebo e-mailem – kontakt je na stránkách města – a požádat o zařazení do skupiny lidí, kterým jsou posílány informace a dokumenty, které se týkají komunitního plánování. Mezi takové informace patří také pozvánky na setkání, která se v rámci komunitního plánování organizují několikrát do roka. Každý, kdo chce a může, má na takové setkání přístup. Každý může také posílat své podněty a připomínky k řešeným tématům a přicházet se svými tématy a nabízet je do diskuse,“ uzavřel své povídání Josef Zadražil.
