Dokument vznikl ve spolupráci s pracovníky Národního památkového ústavu a městskými architekty. „Hlavním účelem aktualizace zásad pro obnovu baťovských typových domků a jejich okolí bylo písemné zpracování pravidel, která se z převážné většiny již vytvořila letitou rozhodovací praxí pracovníků Odboru kultury a památkové péče. Právě tento odbor se vyjadřuje v rámci všech řízení týkajících se stavební činnosti v památkové zóně,“ vysvětlil Miroslav Adámek, náměstek primátora pro oblast kultury a památkové péče.
Poslední aktualizace zásad se uskutečnila v roce 2006. Nově je dle současných pravidel například možné použít k obložení fasády domku cihelný pásek o rozměru 250 x 65 mm.
„Dříve byl povolován pouze cihelný pásek o rozměru tradiční české cihly, tj. 290 x 65 mm. Na trhu je však převážně k dispozici o 4 cm kratší pásek, jehož použití nijak nepoškodí vzhled domků, a proto jsme jej začali akceptovat,“ prozradila jednu z novinek Eva Husáková, vedoucí Odboru kultury a památkové péče.
Mezi další novinky patří, že vchodové dveře, původně bílé, mohou být nově v přirozené barvě dřeva. Tento detail byl již déle povolován, bylo však třeba na to reagovat a zahrnout ho do veřejného dokumentu, aby byli lidé dostatečně informováni o možnostech oprav. Dříve požadované venkovní betonové schodiště k hlavnímu vstupu může být též ocelové.
Také maximální výška oplocení se posunula z jednoho metru na 120 centimetrů. Oplocení pozemků přináležejících k domkům je právě příkladem kompromisu. Z historického hlediska šlo o volný prostor mezi samostatně stojícími objekty, a ten je jedním z předmětů ochrany, pro které byla prohlášena MPZ Zlín. Je zde však soukromý zájem vlastníků na ochranu svého majetku. Postavit plot je tedy možné, aby však byly hodnoty zóny zachovány, je zde právě výškové omezení a také podmínka výsadby živého plotu. Cílem je minimalizovat nepřirozené bariéry v území a zachovat tak jeho charakter, domky musejí být navíc viditelné pro širokou veřejnost.
„Pravidla pro přístavby k domkům zůstaly stejné. Jedná se však o složitou problematiku, a tak je vhodné, aby hlavně rozsáhlejší stavební záměry vlastníci konzultovali přímo s příslušnými pracovníky našeho odboru,“ uvedla vedoucí Odboru kultury a památkové péče. Doplněna byla některá chybějící pravidla, a to rovněž pro typově odlišné omítané domky hojně se vyskytující například v městské části Lesní čtvrť.
„Chceme vlastníky domků stanovenými požadavky co nejméně finančně zatěžovat, pochopitelně však jejich splnění něco stojí,“ uznal Miroslav Adámek, náměstek primátora pro oblast kultury a památkové péče. Dokument obsahující hlavní zásady je k dispozici na webových stránkách města.
Městská památková zóna Zlín byla prohlášena v roce 1990, a její rozloha dosahuje cca 430 hektarů. Jde o jeden z nejrozsáhlejších realizovaných a dochovaných souborů s typovou architekturou industriálního zahradního města v evropském kontextu. Jeho kulturní, historická, dokumentační a užitná hodnota je naprosto výjimečná.
