O zbudování pomníku na počest T. G. Masaryka bylo rozhodnuto roku 1928 při příležitosti desátého výročí založení republiky. Městské zastupitelstvo tehdy zveřejnilo záměr pomník vystavět a za tímto účelem zřídilo zvláštní peněžní fond se základní dotací ve výši 50 tisíc korun. V té chvíli ještě nikdo netušil, že do odhalení památníku uběhne dalších několik let.
Základní kámen zhotovila na objednávku městské rady kamenická firma Polášek a Urban v Přerově. K jeho slavnostnímu položení došlo 9. března roku 1930 před Masarykovými školami, na místě, kde měly vyrůst sady nesoucí prezidentovo jméno. Slavnostní projev tehdy přednesl osobně starosta Zlína Tomáš Baťa.
Počítalo se, že pomník by mohl vyrůst do konce téhož roku, ale výběr sochaře, jenž by se se ctí zhostil tak významného díla, se protáhl na několik let. Toto čekání se ovšem vyplatilo, město nakonec pro tuto zakázku získalo roku 1936 Otakara Španiela, profesora Akademie výtvarných umění v Praze. Za svou objednávku zaplatilo město tomuto nadanému umělci 120 000 korun (pro srovnání – za 25 tisíc korun bylo možné v té době zakoupit levnější automobil či menší vilku). Bronzová socha měla dle dohody měřit 320 cm, s hotovým dílem se počítalo v říjnu 1937. Tento termín se však nepodařilo dodržet, ačkoli autor pracoval hned na několika variantách pomníku velmi intenzivně. Jak sám uvedl v dopisu z 6. září 1937: „Záleží mi velmi na tomto pomníku, prosím proto, abyste toto vzali laskavě na vědomí. Nechci práci dříve považovat za ukončenou, dokud nebude odpovídat představě, kterou jsem si vytvořil.“
Městská rada tedy odložila termín odhalení nejprve na březen 1938, kdy chtěla památník představit při příležitosti tehdy už nedožitých narozenin exprezidenta (zemřel 14. září 1937). Ani v tu dobu nebyl Španiel se svým dílem spokojený a čekalo se do října 1938, tedy na 20leté výročí založení státu. Opět marně. Socha byla zcela dokončená až v listopadu 1938, tedy už v období druhé republiky, v níž Masarykův odkaz nebyl nijak zvlášť velebený.
Sochu odlévala pražská firma Anýž. Právě ta oznámila 20. prosince 1938, že práce jsou definitivně ukončené, bronzový odlitek schválený profesorem Španielem a že dílo může putovat do Zlína. Došlo k tomu v lednu 1939, pomník byl před umístěním na své místo uskladněný v Masarykových školách v archivu Školy umění. Tam čekala socha na dohotovení soklu. V této době ale zasáhla okupace – po 15. březnu 1939 už bylo zveřejnění sochy nemožné. Zůstala tedy ve svém dočasném úkrytu. Kvůli nacistům, později pak kvůli komunistům byl památník několikrát instalovaný a zase odstraněný. Své původní místo zaujal, snad již definitivně, po dostavbě Kongresového centra.
Pro zajímavost – fond k postavení pomníku se ze základních 50 tisíc postupně rozrostl na 200 000 Kč. Umělecký skvost od výjimečného autora, který za tyto peníze město Zlín získalo, za to ale jistě stál.
