Zlá chvíle pana Zlého. Stoletý muž vzpomíná na začátek okupace před 80 lety

ZLÍN - Je to obrovský unikát. Jediný odpor naší armády proti valícím se hitlerovským vojskům před 80 lety. Czajankova kasárna v Místku na severu Moravy. Mezi obránci i tehdy teprve čtrnáct dnů čerstvý "bažant", poslední žijící pamětník. Václav Zlý ze Zlína. Loni v srpnu oslavil sto let života.

Na Frýdecko se oddíly německé armády zabírající naši okleštěnou republiku vydaly už 14. března. Hitler přitom oznámil prezidentu Háchovi vytvoření Protektorátu Čechy a Morava a tudíž zábor území s přítomností vojsk až na den příští. Ten den se také odtrhlo Slovensko a Maďaři anektovali Zakarpatskou Ukrajinu, nastal soumrak Československa.

Dvacetiletý Václav Zlý byl tou dobou před šestou večer coby voják v místeckých kasárnách.

„Naráz někdo zavolal, že jsou tu Němci,“ vybavuje si dnes v baťovském půldomku na zlínské Podvesné, když sedí v křesle a vzpomíná.

Právě tady jako v jediném vojenském objektu, se tehdy vojáci bránili. Němci měli dokonce mrtvé, asi po hodině skončila ostrá přestřelka, na naší straně byli zranění.

„Nepřítel měl velkou převahu, vystřelil z protitankového děla, tu ohromnou ohlušující ránu slyším ještě dnes,“ vypráví starý muž s úžasnou pamětí.  
„Náš velitel potom nechal zastavit palbu, obrana neměla smysl. Museli jsme nastoupit, vyvedli nás na náměstí v Místku, odebrali nám zbraně a pak nás pustili zpátky,“ vrací se o osm desítek let zpět pan Zlý.

Za tři týdny pak už po rozpuštění československé armády odešel zpět do Zlína, kde se už předtím vyučil a prošel školou mladých baťovských mužů.

Po válce pak nastoupil vojenskou službu znovu a na severu Moravy společně s policisty dohlížel na odsun Němců.

Na otázku, zda se naše armáda měla bránit, má i dnes  stoletý muž jasnou odpověď. „Nebylo to možné, odvaha nám nechyběla, ale zradili nás spojenci a přesila byla zničující,“ domnívá se pamětník.

 

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x