Stovka je krásná číslovka, ale v tom svistu času se nesmí zapomenout i na jinou, desetinásobnou, totiž na tisícovku. Těsně před jejími branami stojí v dokonalé kondici Václav Šarata, populární zlínský fotbalový hlasatel.
Toho znají návštěvníci fotbalových zápasů po hlasu a vyvolení samozřejmě i obličejem už více než čtyřicet let. Zrovna načíná čtvrtou pětadvacetiletku života. Od roku 1976 po skončení hráčské kariéry je jeho velkým kamarádem mikrofon a místem pozitivních činů rozhlasová kabina, odkud má dokonalý přehled, co se děje na hřišti.
„První zápas jsem odhlásil někdy v roce 1976 na Januštici, kde hrával tým zlínské Podvesné, postupně se místa, kde se rvával o body tehdejší Gottwaldov a dnešní Zlín měnila, nebylo to kupodivu vždy jen v našem městě. Vzpomínám na zápasy ve Všetulích, Kunovicích, Slušovicích, ale doma je samozřejmě doma,“ vypráví v rozhlasové kabině na zlínské Letné, která je bez nadsázky jeho druhým domovem.
Tentokrát ohlásil nejdříve během finále Memoriálu Vlastislava Marečka fotbalových šestnáctek dva góly pražských S a po výsledku 1:1 a penaltách pak celkové prvenství Slavie. Derby Sparta – Slavia ve Zlíně, to je i pro velezkušeného Šaratu docela unikát.
„No, to aby v utkání, které mám na starost, nehrál Zlín, je opravdu výjimka, samozřejmě jsem zlínský hlasatel. Jistě, jsem celá ta léta i fanda, ale vždycky musím být nad věcí, to nesmí být nikdy znát, hlasatel by měl být prost emocí, pozitivních i negativních a mít nadhled,“ vypráví Šarata.
Jeho znalosti by mu mohli závidět tvůrci fotbalových encyklopedií.
„To víte, léta praxe, ale pokaždé příprava, vždy tři čtyři dny před každým utkáním. Rád připomenu třeba i rozhodčím, kdy u nás naposledy pískali, bývají až udiveni, to odjinud z republiky neznají. Jinak jsem se často během přestávek i před uktáními dostal na trávník. Mluvil jsem s legendami, třeba Plusklem, Rudolfem Baťou, ale i jmenovcem Tomášem Baťou juniorem, těch lidí bylo obrovské množství, dnes mne trochu mrzí, že jsem se s nimi nenechal vyfotit, ale snad ještě není všem dnům konec,“ usmívá se pan Václav.
Do tisícovky mu chybí už jen pár zápasů. „No na Slavii to na Velikonoce ještě nebude, ten zápas bude mít zřejmě pořadové číslo 997 nebo 8. Třeba to ale vyjde jinak. V rámci oslav sto let fotbalu přivítá naše stará garda dříve narozené fotbalisty Baníku Ostrava. Bude tam hrát řada legend, mnohé z nich tu hráli před lety, myslím, že to byl zápas s pořadovým číslem 320, tak si je rád připomenu a věřím, že i slavní fotbalisté mne,“ hlas se mi prý nemění,“ dívá se sympaťák ke svému velmi cennému jubileu zápasů, které měl a mívá pod kontrolou z rozhlasové kabiny.
