Genius loci, tedy to cosi stěží uchopitelné ale jedinečné, tu už zase ožívá.
Karel Zálešák, kterého tu zná každý, muž známý prací pro tenis, ale i autor velmi originálního pozdravu totiž: zdarec kanec už už načíná třetí desetiletku.
Už je to opravdu dvacet let, co jste začínali?
Na začátku roku 1999, tedy v minulém tisícileti, jsme si s Lubkou a Pavlem Kudelovými řekli, že to jen tak vyzkoušíme. Jeden bankovní úředník a dva lidé ze sázkovky si prostě umanuli, že budou provozovat tenisový areál s občerstvením. Ono to kupodivu šlo, dnes jsem u toho zůstal sám, přáteli jsme zůstali a když jsme to ke dvaceti letům spočítali, došli jsme k zajímavým číslům.
Ta mne opravdu zajímají. Kolik turnajů máte za sebou?
Máme dohromady za sebou 387 turnajů. Různé, hlavně singlové pro neregistrované hráče, těch je přesně 203, ale i mnoho dalších včetně firemních a štamgastových.
Prý u vás létají i kanárci, což je mezi tenisty druh ptactva krajně neoblíbený.
Věřte nebo ne, jednoho dne při turnaji se nám na plot u kurtu číslo 2 snesl coby divák opravdový kanárek s křídly. Hned tři zápasy tam následně skončily nepopulárním skore 6:0. Nikdo tam nechtěl jít hrát, jakmile zatoulaný opeřeneček odletěl, už tam nikdo takhle jasně nikdo nevyhrál ani neprohrál.
Specialitkou jsou i noční turnaje…
Uričitě, s živou hudbou, to se asi hned tak nevidí. Mívají zajímavý průběh, jednou jsme dokonce končili v půl sedmé ráno. Pustil jsem si Tučného Snídani v trávě, upravil kurty a jelo se dál, tehdy jsem doma nespal.
Načínáte třetí desetiletku, jak se těšíte?
Moc, vypukne to 28. dubna. Jsme velká spíše veliká parta lidí spřízněných raketami a žlutými míčky… když mluvím o té žluté, otec byl fotbalový rozhodčí a tak mi pujčil žlutou kartu i na tenis. Když někdo ruší dobrou pohodu třeba neurvalým chováním, dostane žlutou, když má dvě, tak se s ním rozloučíme. Bylo za ty roky už pár takových, dodnes mají zákaz vstupu, jde nám o přátelství a pohodu.
