O otce, který byl slévačem a zakladatelem demokratické strany ve Frýdlantě, přišel Vilém Morýs ve 12 letech, o matku pak o pět let později. Ve Frýdlantě se vyučil elektromontérem, od roku 1926 pracoval na Slovensku, mimo jiné jako technik ve Slovenském národním divadle. Krátce před začátkem 2. světové války se mu podařilo získat práci ve Zlíně v Baťových závodech. Ihned po válce, v květnu 1945, se stal Vilém Morýs členem KSČ a 26. června 1945 byl zvolen předsedou Národního výboru Velkého Zlína.
Za jeho působení se budoval přívod pitné vody z Tlumačova, byly také zřízeny dvě nové profesionální scény – Divadlo pracujících a Filharmonie pracujících. Zasadil se ale především o mohutnou poválečnou výstavbu bytových domů. To vše stihl Vilém Morýs za pouhé tři roky, zemřel totiž tragicky 3. prosince 1948 ve věku pouhých 44 let při dopravní nehodě mezi Rousínovem a Tvarožnou. O dva dny později mu bylo uděleno čestné občanství, jeho jméno měla navíc původně nést dnešní čtvrť Obeciny, ale nakonec byla pojmenována po Juliu Fučíkovi. Morýsovo jméno se ujalo pro skupinu domů západně od areálu „Družby“. Autorem těchto známých „morýsáků“ byl Miroslav Drofa a jejich výstavba ovlivnila architektonickou a urbanistickou tvář Zlína.
