Nikdo si nepamatuje úplně všechno. Co prožil, co kdy udělal, co mu udělalo radost nebo co mu jinak ovlivnilo život. Zapomínání je normální obrana člověka před přehlcením často nedůležitými informacemi, situacemi, vjemy, termíny, čísly… Když nás však okolí začne v každodenním životě upozorňovat na naši zapomětlivost, my sami tím trpíme a ovlivňuje nás to v každodenní činnosti – například netrefíme domů nebo si nemůžeme vzpomenout si na jména nejbližších rodinných příslušníků, je na místě situaci řešit s odborníky. Časté zapomínání s dalšími symptomy může signalizovat závažná onemocnění, jako je Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc.
Starší lidé zapomínají více a častěji pro nedostatečný aktivní trénink paměti, ubývající mozkovou aktivitu a podobně. V současnosti však není výjimkou, že zapomětlivostí trpí i mladí lidé, a to už před čtyřicátým rokem života. Zapomínání samotné je zapříčiněno vyhasínáním nervového spojení. U nedostatečně zařazené informace dojde k vytěsnění do nevědomí. „Jak se zlobíme, když nám paměť selže a nemůžeme si na něco pro nás důležitého vzpomenout,“ říká Doleželová.
Dle literatury je paměť definovaná jako schopnost naší centrální nervové soustavy uchovat a použít informace o předchozích zkušenostech a prožitcích. Podle délky doby zapamatovaného rozlišujeme senzorickou, krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou paměť. Další variantou rozdělení paměti je na mechanickou (opakování činnosti) a logickou (uspořádání informací do celků). Lidská paměť je však velmi komplexní a není dokonale zmapovaná. „Kromě toho každý z nás jsme jiný. Každý z nás je originál. Proto někdo je schopen zapamatovat si vše, jako by měl fotoaparát v hlavě, někdo se musí hodně snažit, aby si zapamatoval třeba jen pár vět,“ dodává Doleželová.
Paměť se dá ale velmi dobře cvičit, a to v každém věku. Abychom se cítili celkově dobře, je doporučováno udržovat se v dobré fyzické kondici. Cvičit, co nejvíce chodit, posilovat, tancovat a nezapomenout i na relaxaci a odpočinek. Mít dobře vyváženou stravu bohatou na živiny. Základní stavební látkou spojů mezi nervovými buňkami je cholin, který je obsažen v burských oříšcích, vaječných žloutcích, játrech a luštěninách.
„Co dopřejeme tělu, měli bychom i naší hlavě a paměti. Vynikající je pravidelné čtení, hraní společenských her (například Scrabble, puzzle). Dále je doporučováno psát si deník a tím si denně dokázat vybavit, co jsme prožili, co nám udělalo radost, co nás zarmoutilo. Proto žijme aktivně, zdravě, trénujme mozek a naučme se sledovat signály svého těla, aby se nám hezky žilo,“ vzkazují veřejnosti pracovníci krajské hygieny.
