Bolku, kdy má člověk nejlepší roky života?
To jde postupně, vždycky, když se podívá zpět, může si říct, že už byly.
Aha, třeba když bylo malému Bolečkovi sedm v jeho Vizovicích, to byly dobré časy?
No ježišmarjá, výborné, chodil jsem do první třídy, dostal jsem kolo, nádherný čas.
Když jsme u těch sedmiček, tak sedmdesátka taky dobrá?
Jak se to vezme. Jeden můj kamarád, zvěrolékař, mi dal krásný dárek. Je ve skle a na něm kůň a já. A tam je napsáno: sedmdesát – pro koňa hodně, pro chlapa akorát.
Lidé vás berou jako herce, klauna, baviče. Já myslím, že jste i filosof…
Tož to nevím, filosofie, to je ohledávání života zevnitř i zvenčí, každý člověk je trochu filosof. Tak asi aj já.
Co oslavy? Namáhavá záležitost, ne?
Jedna v Praze, druhá v Brně, třetí bude v Olšanech a pak hurá do práce, jedu točit, to já rád. Teď to bude na Rabštejně u Plzně.
Bolek Polívka patří do Vizovic a tam patří také moravský národní lék slivovice. Co je lepší? 70letý Bolek nebo právě tak stará pálenka z trnek?
No to je teda srovnání…Ze mě se nikdo neopije, ale může ze mě mít radost, když mě uvidí třeba na jevišti. Ale byly případy, kdy se ze mě někomu zatočila hlava.
Tak Bolečku, hodně zdraví.
Dík, já vždycky s úsměvem říkám, že už je pozdě…
