Výstava provede zájemce historií Divadla Járy Cimrmana i Cimrmanovou osobností. Historie divadla obsahuje fotografickou historickou dokumentaci existence divadla. „Jednotlivé panely jsou věnované osobnostem působícím v souborů a také pražským divadelním scénám, kterými Divadlo Járy Cimrmana prošlo. Týká se to Malostranské besedy, Reduty, Branické scény, Divadla Solidarita až po dnešní působiště v Žižkovském divadle Járy Cimrmana,“ vyjmenovala Sladká.
V části věnované osobnosti českého génia Járy Cimrmana se lidé s jeho rozsáhlou tvorbu učitelskou, vědeckou, cestovatelskou a také tvorbou vynálezce. „K vidění je také řada původních fotografií a rovněž předmětů, které Cimrman používal či vytvořil. Od jízdního kola pro celou rodinu přes nejrozličnější potřeby pro turisty se návštěvník dostane až ke školním pomůckám, cestovním kufrům či k exemplářům vycpaných zvířat,. Zajímavostí jsou i mistrovy ručně psané zápisky a řada vynálezů jeho vlastní výroby,“ uvedla Sladká.
Hned u vchodu do galerie nechybí ani Cimrmanova slavná autobusta. Úvodního semináře výstavy se ujal radní David Surý, který ho vypracoval v Cimrmanově duchu. „Že se Jára Cimrman v Uherském Brodě nuceně zastavil, je všeobecně známý fakt. Stalo se tak při jednom z časových závodů z Prahy do Drážďan,“ uvedl Surý.
Podle něj se termín tehdy volil s ohledem na techniku letu na dobu, kdy mělo vládnout co neklidnější počasí. „Ukázalo se však, že termín byl zvolen špatně. Panoval silný vichr Cyril, který vzduchoplavce Járu po sedmi hodinách odvál až daleko před hranice s Německem, a to na Moravu. Mistr tak musel provést mezipřistání poblíž města Uherský Brod,“ popsal Surý.
Podle něj chtěl Cimrman doplnit zásoby a něčeho se napít. „V místním hostinci se seznámil s panem Janáčkem. Zjistil, že pivo zde nemá valné kvality a do způsobu vaření zasahuje vrchnost. Přesvědčil Františka Bedřicha Janáčka, aby založil pivovar vlastní. Řekl mu, že místo je krásné, ale pivo špatné. Že víno mají, slivovicí také, ale pivo by mělo být lepší, protože si na to všichni potrpí,“ řekl Surý.
Podle Sladké si Cimrman tehdy poznačil do svých pozámek, že šikovnost místních lidí je výjimečná. „Napsal si, že by se dala zužitkovat v průmyslu, nejvíce pak ve zbrojařském. Tento rukopis, ve kterém byly poznámky, jak vést český průmysl, bývá označován jako rukopis uherskobrodský. Bohužel se už nedochoval,“ dodala Sladká.
