První mláďata dvě se vylíhla v lednu, druhá pak v červnu. Zlínská zoo je tak stále jedinou zoo v ČR a na Slovensku, která tento největší druh afrických jeřábů rozmnožuje. O mimořádnosti chovatelského úspěchu svědčí i ta skutečnost, že za uplynulých 12 měsíců se na celém světě vylíhlo pouze 11 mláďat, v kontinentální Evropě to byla jen zlínská mláďata.
ZOO Zlín chová jeřáby laločnaté od roku 1999. Ač to na první pohled nevypadá, sestavit vhodný chovný pár může být totiž záležitost i několika let. Jeřábi jsou monogamní ptáci, své partnery si vybírají takřka jako lidé. Pár spolu zůstává po celý život, pokud si však „nesedne“, nepáří se a nesnese vejce. Jeřáby laločnaté chová ve světě 40 zoologických zahrad v počtu 137 jedinců, 11 mláďat tak svědčí o velké náročnosti odchovu. Zlínský chovný pár od roku 2008 tvoří samička z německé Zoo Walsrode (rok vylíhnutí 1995) a samec z japonské Saitama Children´s Zoo (2005). Na první mládě zlínští chovatelé čekali až do roku 2013, odchovaná samička byla prvním mládětem v historii zoo a také v České republice a na Slovensku. Doposud se podařilo odchovat celkem 6 mláďat (včetně těch letošních).
Pár zlínských jeřábů snáší vejce vždy dvakrát ročně, ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce. Letos se chovatelům poprvé podařilo vylíhnout a úspěšně odchovat všechna čtyři mláďata. Zvolili takřka přirozený odchov přímo pod rodiči. „Dvě třetiny inkubace jsme do ničeho nezasahovali. Nicméně těsně před líhnutím jsme se rozhodli umístit vejce do líhně. Rodiče byli v závěru sezení pokaždé nervózní, nechtěli jsme nic riskovat. U posledního vejce jsme zkoušeli umístění i pod náhradní rodičovský pár jeřábů královských, ale ti o ně nejevili zájem,“ uvedl zoolog Václav Štraub. Mláďata se v lednu i v červnu vylíhla v rozpětí několika dnů. Chovatelé vždy vybavili odchovný box fotografiemi dospělých jedinců a mladé jeřáby krmili speciální loutkou. „K mláďatům jsme vstupovali v převleku, který imitoval dospělého jeřába. Krmili jsme je loutkou připomínající hlavu jeřába. Je totiž velmi důležité co nejvíce omezit osobní kontakt a zabránit tak jejich fixaci na lidi,“ vysvětlil zoolog Václav Štraub. I když se později chovatelé snažili vrátit mláďata zpět k rodičům, nepodařilo. „Dospělí ptáci byli pokaždé velmi nervózní a nechtěli mláďata již přijmout,“ podotkl Štraub.
Mláďata jeřábů stráví v těsné blízkosti rodičů zhruba dva měsíce. I když jsou od dospělých odděleni, pro jejich zdárný vývoj je nesmírně důležitý vizuální kontakt. V současné době mladé jeřáby návštěvníci již uvidí v areálu zoo v expozici poblíž sezónního vstupu. Společnost jim dělají i dvě želvy ostruhaté. „Mláďata jsou nyní naprosto samostatná. Lednoví sameček a samička jsou téměř stejní jako dospělí ptáci a mají k dispozici celý výběh. Červnové samičky jsme prozatím umístili do oddělených částí výběhu, k jejich spojení přistoupíme až později. Na jejich jídelníčku dominuje především hmyz, míchanice tvořená ze salátu, pampelišky, mrkve a vajíček a speciální granule. Chovatelé jim potravu stále přinášejí v převleku, aby zamezili jakékoliv vazbě na člověka,“ zdůraznil Václav Štraub.
Pro určení pohlaví chovatelé letos poprvé použili metodu analýzy DNA přímo ze skořápky vejce, z kterého se mládě vylíhlo. „V předchozích letech trvalo téměř půl roku, než jsme pohlaví zjistili. Museli jsme totiž několik měsíců počkat, až ptákům naroste peří a to pak zaslat k rozboru. Letos přišly výsledky během týdne,“ doplnil Václav Štraub.
Jeřáb laločnatý je největším ze šestice afrických druhů jeřábů. Od ostatních příbuzných se rozpozná podle laloků visících pod hlavou. Vyskytují se u obou pohlaví. Je typickým druhem žijícím v párech. Ze všech jeřábů mají nejdelší inkubaci vajec, mláďata se líhnou po 36-40 dnech. Rodiče o ně pečují zhruba 3 měsíce. Jeho domovinou jsou mokřady od východní až po jižní Afriku. Patří mezi ohrožené ptáky, hlavním problémem je mizení mokřadů. Odborníci odhadují, že ve volné přírodě přežívá posledních 8 tisíc hnízdících párů.
