Počátky letectví na Zlínsku
Tomáš Baťa coby velký propagátor letectví pořídil první letadlo pro potřeby firmyv polovině 20. let minulého století, další na sebe nenechala dlouho čekat. Stroje firmy Baťa nejprve startovaly z Hoškovské louky (naproti Baťovy nemocnice v místě současného Dopravního podniku na Podvesné), později z Otrokovic u trati a od roku 1931 získalo letiště prostor kousek od otrokovického nádraží, kde slouží svému účelu dodnes. Ve třicátých letech neměla firma Baťa, co se letectví týká, v tehdejším Československu srovnání.
Vznik ZLAS
Po tragické letecké havárii, při které roku 1932 přišel o život Tomáš Baťa spolu se svým pilotem Jindřichem Broučkem, navázal na jeho aviatické nadšení nevlastní bratr Jan Antonín. Z podnětu správy firmy Baťa tak byla založená Zlínská letecká akciová společnost (ZLAS).
„Stanovy ZLAS se sídlem ve Zlíně byly schváleny Ministerstvem vnitra v Praze dne 13. července 1934 pod č. j. 47982/34. Ustavující valná hromada akcionářů ZLAS se konala 24. srpna 1934 u firmy Baťa ve Zlíně, přičemž zakládající členové tvořili také správní radu společnosti. Do obchodního rejstříku Krajského soudu v Uherském Hradišti byla ZLAS pevně zapsána a registrována dne 18. září 1934. Původní akciový kapitál ZLAS činil 1 milion korun a byl v roce 1937 zvýšen na dvojnásobek, přičemž rozhodující slovo v počtu akcií (i hlasů) měla firma Baťa, resp. samotný J. A. Baťa. Složení správní rady dle zápisu I. Výpisu z obchodního rejstříku bylo následující: J. A. Baťa, Dominik Čipera a Ing. Hugo Vavrečka, všichni ze Zlína,“ uvádí kniha Zlínské letectví od Jiřího Volejníka.
Značka ZLIN
Výrobní program ZLAS spočíval nejprve ve výrobě kluzáků a větroňů. Jan Antonín Baťa však vytrvale sledoval záměr vyrábět motorová letadla. Jeho snem bylo stát se v oblasti letectví tak významným jako ve výrobě obuvi. Chtěl po svých konstruktérech, aby vyvinuli levné, lidové letadlo pro jednu až dvě osoby, podmínkou však byla možnost velkosériové výroby.
Po nepříliš úspěšných pokusech s motorovými letadly Z X (ta vznikla celkem 3) a Z XI (zde i přes úspěch letadla zůstalo jen u prototypů) nastoupil stroj Z XII šéfkonstruktéra Jaroslava Lonka. Tento ZLIN proslul mimořádnou elegancí. Poprvé vzlétl roku 1935 a jeho cena byla od 29 000 korun. Pro zajímavost – kilometr letu při cestovní rychlosti 125 km/h stál 0,38 Kč (s motorem Persy 1).
Právě Z XII patřily v aeroklubech k nejrozšířenějším a vyškolilo se na nich několik stovek pilotů, kteří pak na frontách 2. světové války pomáhali osvobodit Evropu od fašismu. Obchodní úspěchy Z XII byly podtrženy rovněž úspěchy na soutěžích doma i v zahraničí. Tehdy už bylo naprosto jasné, že značka ZLIN je a bude v leteckém světě pojmem.
