Zahájení soutěže schválila rada města. „Soutěž bude probíhat formou soutěžního dialogu. Je to poměrně nový nástroj, který je sice složitější a časově náročnější než klasická soutěž o návrh, jeho výhodou je však otevřenější postup, který umožní porotě v průběhu soutěže aktivně zasahovat do podoby návrhu,“ řekl primátor statutárního města Zlína Jiří Korec.
Soutěž bude mezinárodní, veškeré podklady jsou tak k dispozici i v anglickém jazyce. Cílem je usnadnění vstupu zahraničním zájemcům. „V soutěžní porotě usednou kromě zástupců města také nezávislí odborníci jako belgický architekt Pierre Hebbelinck, teoretik architektury profesor Vladimír Šlapeta, slovenský architekt Martin Jančok, zlínská architektka Jitka Ressová a kunsthistorička Jana Kostelecká,“ vyjmenoval Melzer.
Na jednotlivých setkáních se soutěžícími budou přítomní také experti, kteří budou průběžně usměrňovat jejich činnost v návaznosti na konkrétní specializace. „Už na podzim bude vybráno šest týmů, které vzejdou z přihlášených zájemců o účast v dialogu. Týmy budou vybrány na základě dosavadních zkušeností s prací ideálně na podobných projektech,“ řekl Melzer.
Následně začne samotný dialog s jednotlivými týmy. „Během něho bude postupně zpřesňována podoba jednotlivých návrhů. Výsledky budou známy začátkem května příštího roku,“ poznamenal Melzer.
Externím administrátorem soutěžního dialogu se stala společnost Moba studio, která je podle Melzera lídrem na poli organizací soutěží v ČR. Její výhodou je také široká platforma komunikačních médií, díky kterým bude soutěž propagována i na mezinárodní úrovni. „Jsem rád, že se našla politická vůle k vybrání externího administrátora soutěže. S postupem podle soutěžního dialogu nemáme zkušenosti a nebylo by vůči budově kina správné tyto zkušenosti sbírat cestou pokus omyl,“ řekl Ivo Tuček, vedoucí oddělení prostorového plánování, který je za organizaci soutěží města odpovědný.
Památkově chráněná budova Velkého kina prošla od svého vzniku v roce 1932 řadou přestaveb, během kterých se postupně zmenšila její kapacita z původních více než 2500 míst na méně než tisíc. „Stavba je unikátní díky svařované ocelové konstrukci použité v takovém rozsahu vůbec poprvé na území tehdejšího Československa. Velké kino bylo staticky dimenzováno jako stavba provizorní,“ uvedl Melzer. Podle něj budova utrpěla několik zásahů při bombardování Zlína na sklonku druhé světové války. „Během pozdějších přestaveb bylo neúměrně zvýšeno zatížení nosné konstrukce, do které bylo navíc neodborně zasahováno. V důsledku těchto okolností bylo kino v roce 2016 na základě odborného statického posudku uzavřeno,“ dodal Melzer.
