Žárové pohřebiště objevil amatérský spolupracovník Ústavu archeologické památkové péče Brno. Od té doby byla lokalita průběžně monitorována archeology pomocí povrchových sběrů za využití detektorů kovů.
Aktuální archeologický výzkum zde provádí Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které má ve svých řadách zkušené archeology. Finančně jej podpořil Zlínský kraj, a to částkou 2,730 milionu korun. „Protože jde bezpochyby o mimořádný objev a odhalení významného kulturního dědictví na území našeho kraje, rozhodli jsme se tuto aktivitu podpořit. Pomohli jsme tím urychlit realizaci archeologického výzkumu, s níž bylo potřeba začít co nejdříve, protože lokalita byla ohrožena potenciálním rabováním ze strany nelegálních hledačů kovů,“ sdělila radní Zlínského kraje pro kulturu a památkovou péči Zuzana Fišerová.
Podle odborníků se jedná o unikátní pohřebiště z doby římské. Našly se zde například zbraně, jezdecké ostruhy, stříbrné šperky, součásti opasků, nástroje a luxusní římské výrobky, které jednoznačně potvrzují pohřebiště vyšší společenské vrstvy, konkrétně elity germánského vojska – jezdectva z období markomanských válek mezi Germány a Římany mezi léty 166-180 našeho letopočtu. Zdejší koncentrace 41 kusů bronzových a železných jezdeckých ostruh nemá obdoby na žádném jiném pohřebišti ve střední Evropě.
Nález je dáván do souvislosti s římským vojenským pochodovým táborem v Pravčicích u Hulína objeveným v roce 2007 a představuje nepochybně přímý doklad průniku germánských bojovníků z oblastí dnešního středního Polska a pobřeží Baltského moře na střední Moravu během válečného konfliktu.
Na výzkumu spolupracují také Ústav archeologické památkové péče Brno, detašované pracoviště v Kroměříži, Archeologický ústav Akademie věd ČR Brno a Muzeum Kroměřížska. Práce probíhají v místech jádra pohřebiště, ve dvou velkých geometrických sektorech na ploše 2 750 m2. Cílem je vyzvednutí žárových hrobů v celých blocích hlíny, které následně putují do laboratoří Archeologického ústavu v Brně. Prostor je monitorován on-line kamerami a průběžně kontrolován místními obyvateli a pověřenými pracovníky.
Následují další odborné kroky: rentgenové snímkování, CT skenování, odebírání vzorků, preparace a rozebrání bloků v laboratořích, laboratorní ošetření a konzervace nálezů pracovníky Archeologického ústavu AV ČR v Brně.
Po prozkoumání a odborném ošetření budou nalezené předměty trvale uloženy v Muzeu Kroměřížska, konkrétně v krajských archeologických depozitářích v Rymicích. „Návštěvníci je budou moci zhlédnout díky otevřeným depozitům, na výstavách i dalších doplňkových akcích. Alespoň malou ukázku nálezů bychom pro veřejnost chtěli připravit co nejdřív,“ řekla radní Zuzana Fišerová.
